Největší radioteleskop světa a návštěva vzácného lišaje oleandrového

1. říjen 2016

Velké tání v Arktidě, vzácný pergamen od Mrtvého moře a nález starých římských mincí na japonském ostrově.

Nejméně mořského ledu bylo letos v Arktidě 10. září. Podle zprávy National Snow and Ice Data Center ho bylo tak málo, že se letošek spolu s rokem 2007 zařadil na druhé místo historických tabulek – méně ledu bylo jen v roce 2012. Situace prý zpočátku nevypadala tak kriticky, k velkému tání však došlo nečekaně na začátku září. Informaci přinesla na svém facebooku Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Kromě tažných ptáků k nám zalétají i tažní motýli – třeba lišajové. Sedm housenek lišaje oleandrového (Daphnis nerii), který jinak žije ve Středomoří, našla 9. září na své zahradě na předměstí Litoměřic paní Marie Klocová, píše na svém webu Muzeum města Ústí nad Labem. Nálezy tohoto lišaje u nás se za poslední půlstoletí dají spočítat na prstech jedné ruky. Letošní rok je však pro něj velmi příznivý a hlášení o výskytu lišaje oleandrového se sešlo hned několik.

Když byl v roce 1970 v klenutí staré synagogy u Mrtvého moře v Izraeli nalezen zuhelnatělý pergamenový svitek, nikdo nečekal, že se ho jednou podaří přečíst, protože nešel rozvinout. Až letos vědcům pomohla počítačová tomografie. Ukázalo se, že obsahuje hebrejský text biblické knihy Leviticus. Svitek pochází z 3. nebo 4. století po Kristu. Podle vědců jde o nejstarší dochovaný hebrejsky psaný fragment Pentateuchu, což je úvodních pět knih Starého zákona.

Kacuren_Castle_ruins.jpg

V ruinách pevnosti Kacuren gusuku na ostrově Okinawa našli japonští badatelé starou čínskou keramiku, ale také mince – mezi nimi devět antických. Podle televizní stanice CNN jde o římské mince, také z 3. až 4. století naší éry. Jak se do pevnosti dostaly, nikdo netuší, protože svůj „zlatý věk“ prožila až v 15. století. Nález nicméně svědčí o existenci dávných obchodních kontaktů Římanů i se vzdálenými oblastmi asijského kontinentu.

V čínské provincii Kuej-čou byl 25. září uveden do provozu největší radioteleskop světa FAST o průměru 500 metrů. Prvním kosmickým objektem, jehož rádiové signály radioteleskop, přezdívaný Nebeské oko, zachytil, se stal pulsar vzdálený od Země 1351 světlených let. Kromě sledování pulsarů, kvasarů a dalších zdrojů radiových emisí se FAST zaměří na chytání gravitačních vln a mohl by také přispět k pátrání po mimozemských civilizacích.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 40/2016, 1. října.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio