Neklidný spánek Yellowstonu a příbuzenské vztahy ptáků emu a kivi
Jak psi vnímají fotografie, čínští vědci v Antarktidě, tibetská Lhasa pod hustým prachovým závojem.
Finští vědci zkoumali schopnost psů rozeznat na fotografiích tváře známých lidí nebo jiné psy. Pokusní jedinci museli během experimentu nehybně ležet; výzkumníci sledovali pohyby jejich očí a měřili, jak dlouho se na jednotlivé snímky dívali. Ukázalo se, že pokud byl na fotce někdo známý, ať už pes a nebo člověk, psi jí věnovali v průměru více pozornosti, než ostatním snímkům. To je podle odborníků dostatečný důkaz, že subjekt na obrázku poznali.
Pod Yellowstonským národním parkem na území amerických států Wyoming, Montana a Idaho leží jezero žhavého magmatu; dvaapůlkrát větší, než se donedávna myslelo. Kdyby tento „supervulkán“ vybuchl, ovlivnilo by to podle vědců klima na celé zeměkouli. Zatím vědí o třech dávných erupcích. K té zatím poslední došlo před 640 tisíci lety. Vědci seismickou aktivitu Yellowstonu průběžně sledují, předpovědět další explozi však zatím nedovedou.
Číňané mají vozítko na Měsíci, ale také tři vědecké stanice v Antarktidě. Meteorologická stanice Čchang-čcheng stojí na ostrově Krále Jiřího v Jižních Shetlandech, výzkumná stanice Čung-šan se nachází na antarktickém pobřeží u Prydzova zálivu. Třetí stanice, Kchun-lun, vybavená astronomickými přístroji, stojí v nehostinném vnitrozemí kontinentu a je obývána jen v létě. Nedávno Číňané oznámili, že zahájili výstavbu další vnitrozemské stanice.
V samotné Číně vznikají kliniky pro pacienty, kteří trpí obtížemi, způsobenými smogem. Hustá oblaka v minulých týdnech zahalila i tibetskou metropoli Lhasu. Nejedná se však o znečištění způsobené auty nebo továrními komíny. Lhasu dusí oblaka prachu, zanesená větrem ze severu. Paradoxně právě před měsícem přitom čínské ministerstvo ochrany životního prostředí zařadilo Lhasu mezi deset měst s nejlepší kvalitou ovzduší v zemi.
Australský pštros emu a novozélandský pták kivi měli zřejmě společného australského předka. Novozélandský paleontolog žijící v Austrálii Trevor Worthy tak soudí na základě nálezu fosilních pozůstatků pravěkého kivi, který žil asi před 20 miliony lety. Pokud má pravdu, znamenalo by to, že předkové těchto dnes již nelétavých ptáků museli kdysi na Nový Zéland přiletět. K potvrzení hypotézy zbývá „maličkost“ – najít pozůstatky těchto dávných letců.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 53/2013, 28. prosince.
