Neprobádané hlubiny oceánů a mizející Mrtvé moře

Mrtvé mořeFoto:  Lamur

Medvědi lední a hnědí, ztracené vzorky z vesmíru, první důkaz o vodě na Marsu.

Mrtvé moře vysychá. Z řeky Jordán, která ho napájí, většinu vody odvádějí zavlažovací kanály. Podle vědců kolísala hladina Mrtvého moře i dříve, bez přičinění člověka. Jak ukázaly sondáže v jedné z jeho nejhlubších částí, asi před 120 000 lety moře vyschlo skoro úplně; dokazuje to vrstva kulatých kamínků z pradávných pláží. Viníkem prý bylo celkově teplejší klima na Zemi; srovnatelné s tím dnešním. 

Jak uvádí Petr Pokorný v článku o vzniku nových druhů v prosincovém čísle časopisu Vesmír, podle nedávných zjištění se lední medvěd jako samostatný druh vyskytuje na Zemi teprve nějakých 200 – 300 tisíc let. Vznikl z populace medvěda hnědého, která byla za ledových dob oddělena nepřekročitelnou bariérou v izolované oblasti, takzvaném refugiu. Kde přesně toto refugium leželo, vědci zatím nevědí. 

Jen asi deset procent mořského dna na Zemi je dobře zmapováno. Výzkum špatně dostupných hlubin je velmi obtížný. Snad proto trvalo tak dlouho, než se američtí vědci rozhodli přeměřit moderními metodami hloubku Mariánského příkopu v Pacifiku, kde leží nejhlubší místo na povrchu Země. Dosavadní údaje se lišily až o desítky metrů. Podle nejnovějších zjištění leží tento bod 10 994 metry pod hladinou. 

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír přiznal, že postrádá stovky vzorků z Měsíce, asteroidů a komet, které na Zemi dopravili její astronauti nebo sondy. Jde o materiál, zapůjčený různým výzkumným institucím a muzeím. Z nich si jej, mnohdy bez vědomí NASA, zapůjčily třetí osoby. Přišlo se dokonce na několik vědců, kteří měli desítky let doma vzorky měsíčních hornin, aniž by s nimi pracovali. 

Vozítko Opportunity objevilo na povrchu Marsu zřejmě první „neprůstřelný“ důkaz o dávné přítomnosti kapalné vody na rudé planetě. Američtí vědci informovali, že u okraje kráteru Endeavour narazili na tenkou žílu sádrovce. Tato hornina, složená převážně ze stejnojmenného minerálu, vzniká především v horkých a suchých oblastech krystalizací při odpařování vody z mělkých jezer nebo mořských zálivů.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 51/2011, 17. – 23. prosince.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky