Netopýři jižní na Moravě a zasypaná chodba do Herodova paláce

3. leden 2015

Zvláštnosti mravenčího putování, následky změn životního stylu u lidské populace a úspěšné zkoušky nových kosmických raket v Rusku a Indii.

Hned dva exempláře vzácného netopýra jižního se koncem roku dostaly do rukou přírodovědců v Olomouci; ta se tak po Znojmu a Brně stala třetím místem u nás, kde byl výskyt těchto teplomilných netopýrů zaznamenán. Jedním ze zvířat byla mladá samička, která podle odborníků jistě pocházela z nějaké větší olomoucké kolonie. Netopýři jižní žijí ve Středomoří. Posun hranice jejich obvyklého výskytu mohla ovlivnit loňská mírná zima.

Tým britských vědců z univerzity v Bristolu prokázal, že evropští mravenci při pohybu v neznámém prostředí zatáčejí vždy raději doleva než doprava. A to i při respektování dalšího zvyku, kterým je putování podél překážek. Podle vědců je možné, že mravenci používají levé oko k odhalování nebezpečí. Držet se jednoho směru by prý také mohla být dobrá strategie, jak se v mravenčím světě, podobném labyrintu, snadněji orientovat.

V dobách, kdy se z našich předků pomalu stávali první zemědělci, začal u lidí postupný proces ubývání kostní hmoty ve spodních partiích těla. Současná populace má podle amerických antropologů o pětinu řidší kosti a klouby nohou, než naši prehistoričtí předkové. Důvodem může být zvýšená konzumace obilovin a nedostatek vápníku; pravděpodobnější ale je, že za vším stojí usedlejší životní styl nás, „nelovců“. Zkrátka – mnohem méně chodíme.

Letecký pohled na Herodium, palác krále Heroda Velikého v Judské poušti v Izraeli, zbudovaný na uměle navršeném kopci

Archeologové z Hebrejské univerzity objevili původní vstup do Herodia, paláce, zbudovaného v letech 22–15 před Kristem v Judské poušti jižně od Jeruzaléma králem Herodem Velikým. Chodba dlouhá 20 a široká šest metrů se dochovala díky své masivní konstrukci a zřejmě i proto, že svému účelu nikdy nesloužila. Král změnil plány a nechal nad ní navršit umělý kopec. Chodba zůstala skryta pod velkým schodištěm vedoucím na vrchol.

Z ruského kosmodromu Pleseck nedávno poprvé startovala do vesmíru těžká verze nové generace ruských nosných raket Angara-A5. Během zkušebního letu umístila na oběžnou dráhu maketu kosmického aparátu a podle ruských zdrojů splnila i další úkoly. Úspěšný start nové rakety má za sebou také Indie. Na orbitu vynesla prototyp sestupného modulu pilotované kosmické lodi, který se od ní vzápětí oddělil a přistál v Bengálském zálivu.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 1/2015, 3. ledna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio