Nové datování maleb z Chauvetovy jeskyně a sonda k Alfě Centauri

Malba nosorožce z Chauvetovy jeskyně - Foto: licence Public Domain, volné dílo

Malba nosorožce z Chauvetovy jeskyněFoto: licence Public Domain, volné dílo

Nově objevený Caravaggiův obraz, tygři ve volné přírodě a nafukovací modul BEAM u Mezinárodní vesmírné stanice.

Novým „národním pokladem“ Francie je obraz Judita a Holofernes, nalezený před dvěma lety na půdě jednoho domu poblíž jihofrancouzského Toulouse. Podle kunsthistoriků se jedná o druhou verzi slavného obrazu italského barokního malíře Caravaggia z počátku 17. století. Obraz, zachycující scénu z biblické starozákonní knihy Júdit, je v dobrém stavu. Na půdě prý strávil asi 150 let. Jak se tam dostal, a kde byl předtím, patrně není známo. 

Pytláci a neustálé zmenšování přirozeného životního prostředí mohou za nízké stavy tygrů ve volné přírodě. Ve 13 zemích světa, kde žijí, jich nově napočítali 3890. Je to sice nárůst o 700 kusů oproti roku 2010, ale ve srovnání s počátkem 20. století, kdy v přírodě žilo na 100 000 tygrů, jde jen o kapku v moři. Podle expertů navíc není jisté, jestli vyšší počet nesouvisí s pokrokem ve sběru dat. Možná umíme tygry lépe spočítat, než jim pomoci. 

Hvězda Alfa Centauri je 4. nejjasnější hvězdou oblohy - Foto:  ESO

Hvězda Alfa Centauri je 4. nejjasnější hvězdou oblohyFoto:  ESO

Chauvetova jeskyně v jižní Francii, plná maleb ze starší doby kamenné, přišla ke své výzdobě dříve, než se dosud myslelo. Vědci nedávno odebrali 259 vzorků ze samotných maleb i dalších stop lidské činnosti, radiokarbonově je datovali a stanovili novou chronologii osídlení (viz odborný článek v Proceedings of the National Academy of Sciences). Ukázalo se, že nejstarší malby souvisí s lidskou přítomností před 37 až 33,5 tisíci lety. Druhá vlna se datuje před 31 až 28 tisíci lety. Pak byl vstup do jeskyně zavalen půdním sesuvem. 

U Mezinárodní vesmírné stanice přistál nákladní modul Dragon americké společnosti SpaceX. Nejzajímavějším nákladem byl nafukovací modul BEAM, který astronauti připojili ke stanici a po nafouknutí v něm budou zhruba jednou za dva měsíce odebírat vzorky vzduchu, měřit teplotu a radiaci. Nafukovací moduly zaberou při startu méně místa, než klasické. V budoucnu by mohly najít využití při budování stálých základen na Měsíci a Marsu. 

Pouhých dvacet let by mohla trvat cesta malé sondy Starshot k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri. Návrh, předložený ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem a britským fyzikem Stephenem Hawkingem, předpokládá, že by lehoučký přístroj vybavený kamerou, navigací a plachtou o velikosti dětského draka tlačil laserový paprsek, vysílaný ze Země. Sonda by tak mohla dosáhnout rychlosti 60 000 km/sec, což je pětina rychlosti světla. Zatím jde ovšem o teoretický koncept, pro který neexistují potřebné technologie. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 16/2016, 16. dubna. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas