Nově restaurovaný Rembrandt a indická sonda u rudé planety
Krize motýlů monarchů stěhovavých, vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety v Labuti a neskromné cíle ruské kosmonautiky.
Do mexických zimovišť přilétají od severu první hejna monarchů stěhovavých. Brzký přílet krásných motýlů dává podle ochranářů naději, že jich po hlubokém propadu minulých let začne zase přibývat. Krizi monarchů zřejmě zavinil úbytek mléče zelinného, byliny, která patří k hlavním zdrojům jejich potravy a tvoří i prostředí k jejich rozmnožování. Spojené státy, Kanada a Mexiko uvažují o vytvoření jakéhosi „leteckého koridoru“ pro monarchy, bohatého na mléč.
Do Národní galerie v Praze se po roce vrátil jediný Rembrandtův obraz u nás – Učenec ve studovně z roku 1634. Restaurované plátno bylo podrobeno průzkumu skenerem, který odhalil, že muž měl mít původně na hlavě turban. Rembrandt se ale v průběhu práce rozhodl, že jej nahradí baretem. Obraz má typický dvojvrstvý podklad: červenohnědá podmalba je pokryta slabým nátěrem šedivého tonu, na kterém je vystavěna samotná malba.
V atmosféře exoplanety HAT-P-11b v souhvězdí Labutě plují oblaka vodních par. Američtí vědci to oznámili po analýze dat ze sondy Kepler, Spitzerova a Hubbleova vesmírného dalekohledu. Exoplaneta je od nás vzdálena 122 světlených let, je pětkrát větší než Země, ale šestadvacetkrát těžší. Objev vodních par na této exoplanetě jako vždy vyvolal nadšení a přiživil spekulace o existenci života na jejím povrchu. Ať je to jak chce – je od nás příliš daleko.
Dva dny po americké sondě MAVEN zakotvila na oběžné dráze kolem Marsu první indická sonda Mangalján. Má plnit podobné zadání – zkoumat atmosféru planety, její topografii a nerostné složení; má také hledat důkazy o výskytu metanu. Podle odborníků je cenné, že data z obou sond budou přicházet souběžně, což umožní jejich srovnání. Ze sondy Mangalján už také dorazily první fotografie. Jsou trochu rozmazané, ale snad se jejich kvalita zlepší.
Ruská kosmonautika si stanovila neskromné cíle. Do konce příštího desetiletí chce mít k dispozici supertěžkou nosnou raketu a začít s „plnohodnotným využíváním“ Měsíce – vysílat pilotované mise a budovat měsíční základny. Než k tomu dojde, budou Rusové k Měsíci vysílat automatické sondy, s jejichž pomocí naplánují nejvhodnější místa k přistání. Ještě později by chtěli vyrazit i do „hlubokého vesmíru“. Kam – o tom se zatím nemluví.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 40/2014, 4. října.
