Nový kráter na Marsu a český objev dosud neznámé vanilky ve Vietnamu
Obří medúzy u břehů Tasmánie, zkamenělé stopy hominidů na pobřeží Anglie a pečeť jako možný důkaz společné vlády dvou egyptských faraonů.
Pracovníci pražské botanické zahrady loni během své expedice na jihu Vietnamu objevili nový druh vanilky. Došlo k tomu v deštném lese u říčky Song Bay v přírodní rezervaci Hon Ba. Rostlina botaniky zaujala velkými květy žlutozelené barvy. Jedna část květu, tzv. pysk, je hnědočervená a roste na ní trs tmavých chlupů. Právě podle tohoto útvaru dostala nová orchidej i své jméno Vanilla atropogon – česky „vanilka s černým plnovousem“.
Jedna australská rodina z ostrova Tasmánie našla při procházce na pobřeží obří medúzu s 1,5 metru širokým „kloboukem“. Podle biologů se jedná o dosud neznámý druh, příbuzný o něco větším talířovkám, které žijí v severním Atlantiku a mohou mít až dva metry v průměru. V jižních mořích jsou velké medúzy poměrně vzácné. U břehů Tasmánie jich však poslední dobou znatelně přibylo. Příčinu tohoto jevu vědci zatím neznají.
Pravěcí lidé chodili po Anglii už před osmi sty tisíci lety. Jejich kosti sice zatím nikdo nenašel, ale vědci mají i tak hmatatelný důkaz – stopy ve zkamenělém bahně, odkryté příbojem na pobřeží hrabství Norfolk, u Happisburghu. Kdysi se tu procházela skupina pěti hominidů, dospělých i dětí, pravděpodobně druhu Homo antecessor. Jde o jeden z nejstarších důkazů o přítomnosti předků člověka na evropském kontinentu.
Tým egyptských a španělských vědců našel možná v hrobce faraonova ministra v egyptském Luxoru důkaz o tom, že známý faraon-reformátor Amenhotep IV. neboli Achnaton vládl několik let společně se svým otcem Amenhotepem III. Oním důkazem má být pečeť vládnoucího panovníka, která se tehdy na hroby ministrů připevňovala. Tato však nese jména obou po sobě jdoucích králů, což je podle odborníků značně neobvyklé.
Na povrchu Marsu přibude každý rok více než 200 nových kráterů po nárazu vesmírných těles. Málokterý z nich je ale tak velký a na pohled zajímavý, jako kráter, jehož snímek pořízený sondou Mars Reconnaissance Orbiter uveřejnili vědci z NASA začátkem února. Má v průměru 30 metrů a od jeho světlého středu se ve všech směrech táhnou několik set metrů dlouhé tmavé hvězdicovitě uspořádané paprsky vyvrženého materiálu.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 7/2014, 15. února.
