Nový velký diamant z jižní Afriky a faraonovo obinadlo v Olomouci
Studená válka šumavských jelenů, vodní pára v atmosféře trpasličí planety Ceres a budíček pro evropskou sondu Rosetta.
Pro šumavské jeleny studená válka neskončila. Zjistili to vědci, kteří šest let za pomoci GPS navigace sledovali pohyb desítek zvířat po obou stranách hranice. Němečtí ani čeští jeleni při tom obvykle nepřekračovali linii, kudy kdysi vedly hraniční zátarasy. Znalost terénu si mladí jedinci osvojují v prvním roce života, kdy žijí s matkou. Díky přenosu z generace na generaci se tak u nich uchovává povědomost o neprůchodné hranici, která trvá, i když dráty zmizely.
V jihoafrickém dole Cullinan u Pretorie byl nalezen diamant, který v surové podobě váží 29,6 karátu. Podle nálezců má sytou jasně modrou barvu, je výjimečně čistý a po vybroušení bude mít obrovskou cenu. Důl Cullinan je nálezy modrých diamantů pověstný. V roce 1905 se tam našel také největší hrubý diamant světa o váze 3106 karátů. Při opracování byl rozdělen na několik menších kamenů, které dnes zdobí anglické korunovační klenoty.
Vlastivědné muzeum v Olomouci vlastní útržek obinadla z mumie faraona Ramesse II. Muzejníci jej na konci roku objevili v pozůstalosti dlouholetého muzejního pracovníka Václava Buriana. Kousek plátna s vysvětlujícím textem, vložený mezi dvě skleněné tabulky, prý kdysi patřil vídeňskému malíři a fotografu Richardu Buchtovi. Jak se dostal do Olomouce není známo. Vzácný fragment teď budou zkoumat odborníci, kteří by měli potvrdit jeho stáří.
Vesmírný dalekohled Herschel našel ve slabé atmosféře trpasličí planety Ceres vodní páru. Je to sice první takový objev v hlavním pásu planetek, ale nikoliv nečekaný. Plášť Cerery podle vědců zřejmě obsahuje zmrzlou vodu z počátků formování naší sluneční soustavy, která se při zahřátí odpařuje. Jestli za to může jen Slunce a nebo třeba vulkanismus samotné trpasličí planety ukáže sonda Dawn, která k ní právě směřuje. Příští rok už budeme chytřejší.
Evropská sonda Rosetta, která míří ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, 20. ledna úspěšně procitla z úsporného režimu, v němž strávila dva a půl roku. Hibernace byla nutná, aby sonda ušetřila co nejvíce energie na náročný program, který ji čeká letos, kdy konečně, po deseti letech od startu, dosáhne svého cíle. Koncem jara se stane umělou družicí komety a na podzim na její povrch vysadí průzkumný modul. Misi Rosetty budeme i nadále sledovat.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 5/2014, 1. února.
