Nový velký dinosaurus ze Sibiře a lidská oběť z řeckého Lýkaionu

27. srpen 2016

Ovce jako „sekačky“ trávy, středověké hračky z Uherského Hradiště a problémy s fotografováním hvězd z Mezinárodní vesmírné stanice.

Jako přirozené „sekačky“ se v péči o louky a pastviny poslední dobou často využívají ovce. Někdy se tak děje i v místech, kde to není vhodné, píše se v tiskové zprávě o.p.s. Česká krajina. Biologové v té souvislosti uvádějí především velké plochy, zarostlé křovinami a hrubší trávou, kde se léta nic nedělo. Nevhodná, byť dobře míněná pastva může dokonce způsobit vyhynutí celých lokálních populací vzácných druhů rostlin nebo motýlů – typicky třeba modráska hořcového nebo ligrusového.

Ruští paleontologové ze Státní univerzity v Tomsku po osmi letech práce vydobyli z kamenitých břehů řeky Kija u obce Šestakovo v Kemerovské oblasti na jihu Sibiře zkamenělé pozůstatky býložravého dinosaura, který žil před 100 miliony lety. Vědecky zatím nepopsaný tvor patřil zřejmě do skupiny Titanosauria, náležející k pokročilým sauropodním dinosaurům. Podle prvních odhadů byl tento dlouhokrký čtvernožec ze Sibiře dlouhý asi 20 metrů a vážit mohl kolem 50 tun.

Na posvátné hoře Lýkaion na řeckém poloostrově Peloponésu našli archeologové v hromadě popela z obětovaných zvířat 3000 let starou kostru mladého muže, uvádí vědecký časopis Science. Pravděpodobně šlo o lidskou oběť bohu Diovi. Může se to zdát šokující, ale z dobových zpráv antických autorů víme, že k tomu občas docházelo. Podle odborníků se staří Řekové a Římané nerozpakovali přistoupit k lidským obětem i v mnohem pozdějších obdobích, pokud to považovali za nutné.

Ruská kosmická loď Sojuz (nalevo) a loď Progress (napravo) umístěné na Mezinárodní vesmírné stanici

Při archeologickém výzkumu suterénních prostor středověkého domu v Uherském Hradišti se loni v září podařilo odkrýt soubor dětských hraček z přelomu 13. a 14. století, z nichž je nejhezčí malá keramická figurka koně s jezdcem (podrobnosti najdete v tiskové zprávě Slováckého muzea). Nejen že je na ní vidět spousta živých detailů, ale dochovala se i barevná glazura. Zvětšená replika sošky bude teď instalována v prostorách nového polyfunkčního domu, jehož výstavbě výzkum předcházel.

Ruský kosmonaut Alexandr Misurkin na svém facebookovém profilu vysvětlil, proč kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici nefotografují hvězdy, přestože jich je za hranicemi atmosféry pouhým okem vidět dvakrát tolik, co z povrchu Země. Bohužel – většina oken na ISS je obrácená právě směrem k Zemi. Stanice se navíc neustále otáčí, což znemožňuje pořizovat snímky s dlouhými expozičními časy. A to je při fotografování hvězd nezbytnost.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 35/2016, 27. srpna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio