Obří hmyz z Číny a mramorové puzzle z Francie
Kosmická smůla pro dinosaury, gotický unikát z Kuřívod na Českolipsku a malá Noemova archa na oběžné dráze kolem Země.
U města Čcheng-tu v čínské provincii S'-čchuan na západě země objevili nového hmyzího rekordmana. Vesničané donesli místním entomologům několik exemplářů hmyzu, který připomínal obří vážku s dlouhými kusadly. Ve skutečnosti šlo o dosud neznámý druh z čeledi velestřechatkovitých, latinsky Corydalidae. Jedna z velestřechatek měla rozpětí 21 centimetrů. Víc se prý zatím u žádného zástupce vodního hmyzu nepodařilo naměřit.
Pád asteroidu před 65 miliony lety přišel pro dinosaury v tu nejnevhodnější chvíli, říká americký paleontolog Steve Brusatte. Právě se totiž vyrovnávali s četnými změnami v ekosystémech, např. se zvyšující se hladinou oceánů a intenzivní vulkanickou činností. Některé druhy byly sice na hraně vymření, je ale docela dobře možné, že by se dinosauři jako skupina změnám nakonec přizpůsobili, nebýt kosmické katastrofy. Na to se však v historii nehraje.
Obrovské puzzle z francouzského Autunu chtějí archeologové složit za pomoci speciálního počítačového softwaru. Mramorová deska s dva tisíce let starým latinským nápisem se totiž našla v první půli 19. století rozbitá na více než 1200 malých úlomků. Kvalita použitého mramoru a některé kratičké úryvky textu svědčí o tom, že by se mohlo jednat o významný dokument právnického obsahu. Rekonstrukce desky potrvá minimálně do příštího léta.
Mezi nominované na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro v kategorii Objev roku se dostaly i unikátní gotické malby v kostele sv. Havla v Kuřívodech na Českolipsku. Jde o dvě vrstvy fresek; starší pochází z druhé půle 13. a novější z první čtvrtiny 14. století. Kostel, který mnoho let chátral v bývalém Vojenském prostoru Ralsko, se tak zařadil mezi nejvýznamnější středověké památky Libereckého kraje.
Na oběžné dráze kolem Země je nová ruská vědecká družice Foton-M4 se živou posádkou – pěti gekony, octomilkami, semeny rostlin a mikroorganismy. Ve vesmíru stráví přibližně dva měsíce a potom se vrátí na Zemi. Cílem tohoto experimentu je prověřit vliv mikrogravitace na živé organismy, jejich rozmnožování, embryonální vývoj a buněčné procesy. Bude se také zkoumat možnost výroby elektrické energie s pomocí mikroorganismů.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 31/2014, 2. srpna.
