Obří kra v Amundsenově moři a 3D databáze lidských obličejů
Němci a divoká příroda, nové pracoviště na konzervaci dřevěných archeologických nálezů v Jihlavě a „kosmická“ dražba v Bruselu.
Odborníci z Ústavu antropologie Masarykovy univerzity v Brně vytvářejí databázi trojrozměrných zobrazení lidských obličejů. Zajímá je, jak se v závislosti na různých podmínkách mění tvar obličeje, růstové a vývojové změny zase zajímají lékaře. Databáze by měla sloužit i jako pomůcka kriminalistům při vytváření pravděpodobných portrétů podezřelých osob. Databáze aktuálně obsahuje snímky asi dvou tisíc lidí a je přísně anonymní.
Podle nové studie Spolkového úřadu pro ochranu přírody podporuje většina Němců bezzásahové hospodaření ve velkých lesích, které by podle nich měly být ponechány přirozenému vývoji. Sílí dokonce názory, že volnou ruku by měla mít příroda i na rašeliništích, v říčních nivách nebo bývalých vojenských prostorech. Pro dvě třetiny Němců je podle studie divočina příjemnější, než krajina upravená člověkem. Co by se asi zjistilo u nás?
Z antarktického ledovce Pine Island Glacier, který stéká z Hudsonových hor do Amundsenova moře, se nečekaně odlomila obří ledová kra o rozloze ještě o něco větší, než mají v součtu Praha a Plzeň – 660 čtverečních kilometrů. Dostala označení B-31 a zařadila se mezi největší plovoucí kry vůbec. Místy je tlustá až půl kilometru. Vědci, kteří ji sledují, se nechali slyšet, že i přes své rozměry nepředstavuje kra žádnou překážku pro lodní dopravu.
Pracovníci jihlavského Muzea Vysočiny vyvinuli technologii, která umožňuje konzervovat větší kusy dřeva z archeologických nálezů, tak aby po odkrytí nevyschly a nerozpadly se. Žádné podobné pracoviště u nás dosud nebylo. Muzejníky k této aktivitě dohnala snaha o záchranu rozměrných dřevěných artefaktů z nedávno zkoumané středověké hornické lokality Cvilínek na Pelhřimovsku. Prospěch to ale přinese celé české archeologii.
V Bruselu se 7. května uskuteční dražba předmětů, spjatých s dobýváním kosmu. Zájemci mohou vydražit mimo jiné dva skafandry, které krátce pobyly na vesmírné stanici ISS a na její předchůdkyni, stanici Mir, a také skoro dvoutunový opakovaně použitelný návratový modul sovětské výroby VA – Vozvraščajemyj Apparat, přezdívaný také Merkur. Ten byl v 70. letech minulého století dvakrát ve vesmíru a později se používal pro testy přistání na moři.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 18/2014, 3. května.
