Obří smaragd z Brazílie a první slovenská družice
Sucho na jihu Afriky, odvodňování „banky semen“ na Špicberkách a definitivní potvrzení měsíce u trpasličí planety 2007 OR10.
V nejjižnější jihoafrické provincii Západní Kapsko byl vyhlášen stav přírodní katastrofy. Oblast už druhým rokem sužují nebývalá sucha. Dvě přehrady v Kapském městě jsou prakticky bez vody. Chystá se projekt hlubinných vrtů, které by měly zásobovat vodou třeba nemocnice, bude se také testovat odsolování mořské vody. Místní upínají své naděje i k vodnímu zdroji ve známé Stolové hoře. Extrémní sucha podle odborníků souvisejí s klimatickým jevem El Niño.
Do přístupového tunelu tzv. „banky semen“ na Špicberkách loni natekla voda z roztáté zmrzlé půdy. V Arktidě bylo totiž mimořádné teplo. Situace se může v budoucnu opakovat, a tak správci „banky“ provádějí rozsáhlé úpravy, které mají vodu odvádět. Samotný sklad Svalbard Global Seed Vault, ve kterém je v podobě semen uchováván genofond hospodářsky významných plodin, je prý v dokonalém bezpečí – vyhlouben v pískovcovém masivu obklopeném permafrostem.
Obří smaragd o váze 360 kilogramů vykopali letos v dubnu horníci v dole Carnaíba v brazilském státě Bahía. S vyproštěním zeleného kamene vysokého 130 centimetrů z dvousetmetrové hloubky jim pomohla těžká technika. Drahokam, který znalci ocenili v přepočtu na více než 10,5 miliardy korun, koupil krátce po nálezu od důlní společnosti místní podnikatel. Zatím poslední obří smaragd, jen o málo menší, byl v oblasti nalezen před 16 lety.
Začátkem června se do vesmíru vydá první slovenská družice skCUBE. Malý satelit z rodiny tzv. cubesatů je kompletně slovenského původu. Ve výšce kolem 500 kilometrů má zaznamenávat magnetické vlny, fotografovat a provádět různá měření. Malý počítač, kamera, senzory i komunikační systém družice jsou skryté v krychli o hraně 10 centimetrů. Spolu s 18 dalšími satelity, mezi nimiž bude i česká družice VZLUSAT1, ji vynese indická raketa.
Třetí největší trpasličí planeta Sluneční soustavy 2007 OR10, neoficiálně přezdívaná Sněhurka, je transneptunický objekt o průměru zhruba 1530 kilometrů, který oběhne Slunce jednou za 549 let. Tým astronomů z Konkolyho observatoře v Budapešti nedávno získal přesvědčivé důkazy o tom, že kolem tohoto tělesa obíhá měsíc o průměru 240 – 400 kilometrů. O jeho existenci se tuší od roku 2007, na základě dat, dodaných teleskopem Kepler. Daleko za Neptunem, v oblasti tzv. Kuiperova pásu, se nepochybně nachází i řada dalších velkých objektů, které ještě nebyly objeveny. Mnohé z nich jistě mají svůj měsíc. Astronomové tak mají na dlouhá desetiletí co objevovat.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 22/2017, 27. května.
