Obří trhlina v antarktickém ledovci a očekávaný výbuch dvojhvězdy

14. leden 2017

Kočka divoká v šumavských lesích, archeologický výzkum zříceného bombardéru z konce druhé světové války a neznámá planetka, která jen těsně minula Zemi.

Z šelfového ledovce Larsen C, který kryje mořskou hladinu na západním okraji Antarktidy, se podle vědců brzy odlomí jedna z největších ledových ker v historii sledování ledového kontinentu. Prasklina, která se v ledovci tvoří řadu let, se totiž v prosinci náhle prodloužila o 18 kilometrů. Ledovec má tloušťku asi 350 metrů a odhadovaná rozloha budoucí ledové kry je zhruba 5000 kilometrů čtverečních. Bude tedy jen o málo menší, než například Ústecký kraj.

Šumavské fotopasti zachytily pohyb šelmy, která připomíná kočku divokou. Podle ochránců přírody je pravděpodobné, že by se mohlo jednat o přeběhlici ze sousedního Bavorského lesa, kde bylo v 80. letech vypuštěno asi 120 koček – a tato populace dodnes existuje. Kdysi běžné, ale velmi plaché kočky divoké z českých lesů vymizely asi před dvěma sty lety. Až teď se začínají vracet. Kolik jich u nás žije, se však dá jen těžko odhadnout.

Badatelé z Archeologického ústavu AV ČR v Praze podnikli poprvé v historii české archeologie za pomoci moderních metod záchranný výzkum místa dopadu letounu z druhé světové války na území bývalého protektorátu Čechy a Morava. Šlo o americký bombardér B-17G Laetitia, který spadl 24. března 1945 u Rychnova nad Kněžnou, během letu na Berlín. Místo dopadu bylo v minulosti silně narušeno hledači pokladů, a to dokonce i za pomoci bagru.

Bombardér B-17G

V roce 2022 by mohlo v souhvězdí Labutě dojít k výbuchu, viditelnému pouhým okem. Astronom Larry Molnar z americké Calvin College k tomu došel studiem hvězdy KIC 9832227, o níž zjistil, že se ve skutečnosti jedná o těsnou dvojhvězdu. Dokonce tak těsnou, že obě hvězdy sdílejí stejnou atmosféru a perioda jejich oběhu kolem společného těžiště je pouhých 11 hodin. Brzké spojení do jednoho hvězdného celku je vysoce pravděpodobné (původní studii čtěte zde).

9. ledna 2017 naší planetu jen těsně minula planetka, o níž vědci vůbec nevěděli a objevili ji jen několik hodin před průletem. Těleso, nazvané 2017 AG13, prolétlo v poloviční vzdálenosti, než jaká dělí Zemi od Měsíce – nějakých 160 tisíc kilometrů. Šlo o těleso zhruba dvakrát tak velké jako Čeljabinský meteoroid, který v únoru 2013 napáchal značné škody v oblasti jižního Uralu. V případě dopadu na Zemi by mohlo způsobit skutečnou lokální katastrofu. Je to další drobné varování, že nejsme pány Země, natož vesmíru, a že výdaje na jeho výzkum určitě nejsou zbytečně vyhozené peníze.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 3/2017, 14. ledna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio