Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

16. červenec 2016

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další hromadné vymírání způsobené asteroidem.

Staré zatopené pískovny přitahují pískomilné druhy rostlin a živočichů, které u nás jen těžko nacházejí vhodná místa k životu. Rekultivace může jejich bohaté společenstvo zničit, stejně jako prosté ponechání osudu. Podobné lokality totiž vyžadují přirozené narušování, jinak zarostou běžnou vegetací. Podle jihočeských biologů se jako nejvhodnější využití pískoven jeví rekreační koupání, které lokality narušuje jen mírně a tím příznivě ovlivňuje jejich biodiverzitu.

Národní park Madidi na severu Bolívie je pověstný svou biologickou rozmanitostí, kterou aktuálně zkoumá expedice bolivijských přírodovědců Identidad Madidi. Nedávno prokázali přítomnost už tisícího ptačího druhu v této oblasti. Hlas ploskozobce tmavoocasého (Ramphotrigon fuscicauda) poznal ornitolog Victor Hugo García na nahrávce, pořízené na horním toku řeky Madidi, kde amazonský deštný prales dosahuje podhůří And. Expedice objevila také sedm nových druhů žab, ještěrek a ryb.

Hromadné vymírání na pomezí triasu a jury způsobila zřejmě, podle studie, zveřejněné v Scientific Reports, před asi 214 miliony lety srážka s asteroidem o průměru 3-9 kilometrů. Svědčí o tom koncentrace platinových kovů a výrazné změny poměru izotopů osmia v původem hlubokomořských jílovcích z japonského ostrova Honšú, i nálezy „šokovaného“ křemene ve Velké Británii. Impaktní kráter známe – jmenuje se Manicouagan a leží nedaleko kanadského Québecu.

Impaktní kráter Manicouagan nedaleko kanadského Québeku je pozůstatkem po dopadu planetky asi před 214 miliony lety

Brazilské opice malpy pruhohřbeté (Sapajus libidinosus) používají kameny k roztloukání semen a kešu ořechů. V blízkosti ledvinovníků, na kterých kešu rostou, se nacházejí koncentrace kamenů – „pracovní místa“ malp. Britští vědci z Oxfordu jedno takové místo podrobili archeologickému výzkumu. Odkryli 69 kamenů, mnohé z nich se stopami po ořeších, které se podařilo radiokarbonově datovat. Ukázalo se, že nejstarší nástroje jsou 600 – 700 let staré.

Číňané dokončili výstavbu radioteleskopu FAST, který je největší na světě. Stejně jako slavný radioteleskop v portorickém Arecibu vyplňuje celé údolí – s průměrem půl kilometru je však o dobrých 200 metrů větší. Vědcům umožní detekovat mnohem slabší objekty než dosud. Právem se od něj čekají objevy, které umožní lépe pochopit fungování vesmíru. Radioteleskop FAST, který se nachází v provincii Kuej-čou, by měl být do plného provozu uveden letos v září.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 29/2016, 16. července.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio