Orlosupi v Alpách a prastará perla z Austrálie

13. červen 2015

Sopečný ostrůvek, japonští biologové a výzkum vznikajících ekosystémů, Mezinárodní vesmírná stanice versus kosmické smetí a další test marsovského padáku NASA.

Japonští biologové sledují dění v oblasti Boninských ostrovů, tisíc kilometrů jižně od Tokia. V listopadu 2013 tam sopečnou činností vznikl ostrůvek, který se postupně spojil s ostrovem Nišinošima. Přírodovědci se těší na výzkum vznikajících ekosystémů. Mořské proudy a migrující ptáci zanesou na ostrůvek semena, ptáci tam začnou i hnízdit a jejich trus pohnojí půdu pro další rostlinné druhy. Vědci i ptáci čekají jen na to, až sopka zase usne a na ostrůvku bude možné přistát.

Vypuštěním posledních dvou orlosupů bradatých skončil minulou sobotu projekt, jehož cílem bylo vrátit tyto velké dravce do alpské přírody, kde byli před sto lety vyhubeni. Do projektu, spuštěného v roce 1986, se zapojilo pět chovných stanic a 38 zoologických zahrad z celé Evropy. Poslední dva vypuštění orlosupi pocházeli z Ostravy. V Alpách nyní žije 33 párů, které se úspěšně i když pomalu rozmnožují. Každý má v průměru jedno mládě ročně.

Původní obyvatelé Austrálie užívali při obřadech přivolávání deště lastur perlotvorek. Archeologové je objevují i na lokalitách v centrální poušti, více než 1500 kilometrů od mořského pobřeží. Až do letoška se jim však nedařilo najít žádné perly, které zřejmě staré Austrálce nijak zvlášť nezajímaly. Teprve při výzkumu na severním pobřeží v oblasti Kimberley vykopali vědci jednu krásnou růžovo-zlatou přírodní perlu o průměru pět milimetrů. Je stará přibližně 2000 let.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Mezinárodní vesmírná stanice se už zase musela vyhýbat kosmickému smetí. Pomohly jí v tom motory připojené nákladní lodi Progress, které se zažehly na 322 sekund a mírně zvýšily její oběžnou dráhu. O jaké smetí šlo, nebylo v oficiální zprávě specifikováno. Při minulém manévru v listopadu loňského roku uhýbala stanice troskám čínské meteorologické družice, roztříštěné v roce 2007 na tisíce kusů čínskou testovací balistickou raketou.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír má za sebou už druhý neúspěšný test padáku, který snad jednou poslouží k přistání lidí na Marsu. Přes tři tuny těžký testovací modul v podobě talíře vynesl balon a raketové motory do výšky 55 kilometrů, kde se měl otevřít padák o průměru 30,5 metru. Podařilo se to jen zčásti. Padák byl vážně poškozen a modul se místo měkkého přistání stejně jako při prvním testu zřítil do Tichého oceánu poblíž Havaje.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 24/2015, 13. června.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio