Oživené Darwinovy želvy a elektřina z mikrobů

Souostroví Galapágy na satelitním snímkuFoto: NOAA, NASA and MODIS

Zemětřesení v Českém Krumlově, rohatá zmije z Tanzanie, sněhobílá Mléčná dráha.

V noci z 11. na 12. ledna letošního roku došlo na jihu Čech k neobvyklé události – Český Krumlov zasáhlo zemětřesení. Tato oblast přitom nepatří mezi seismicky aktivní. Naštěstí bylo jen slabé, 2,4 stupně Richterovy škály, a tak ho lidé asi vůbec nezaznamenali. Otázkou je, jak vzniklo. Mohly ho vyvolat posuvy půdy v grafitových dolech u Krumlova, ale podle odborníků šlo spíše o tektonický jev. 

Možná jste slyšeli o objevu nejmenší žabky na světě. Žije na Nové Guinei a v dospělosti měří 7,7 milimetru... To rohatá zmije z africké Tanzanie, jejíž objev byl oznámen loni v prosinci, dorůstá až 65 centimetrů. Objevy nových hadích druhů jsou v Africe vzácné. Tanzanská zmije dostala jméno Atheris matildae podle dcery svého objevitele. V zajetí jich žije 12. Jak to s nimi vypadá ve volné přírodě nikdo neví. 

Dávno vyhynulý poddruh želvy sloní z galapážského ostrova Floreana by mohl být znovu oživen zpětným křížením. Vědcům se díky genetickým výzkumům podařilo najít křížence těchto želv s želvami jiného poddruhu z ostrova Isabela. K hybridizaci došlo zřejmě díky námořníkům, kteří převáželi želvy libovolně z ostrova na ostrov. I ty z ostrova Floreany zkoumal v roce 1835 při své návštěvě Galapág Charles Darwin. 

Nový jarní sníh z jemných vloček asi hodinu po rozednění a nebo hodinu před západem slunce. Takovou barvu má prý podle odborníků naše galaxie Mléčná dráha při pohledu zvenčí. Nikam kvůli tomu neletěli. Jen porovnali údaje o celkovém objemu Mléčné dráhy a míře tvorby hvězd v naší galaxii s daty, získanými o milionu jiných galaxií, které zvenčí vidíme. Stačilo najít ty, které jsou podobného typu. 

Americká NASA vyvíjí biologický zdroj elektrické energie. Kosmické sondy by v budoucnu mohly nést pouzdro s kolonií mikrobů, živených cukrem. Mikroorganismy při zpracování cukru produkují elektrické impulzy, které by napájely přístroje zejména v oblastech, kam doletí jen málo slunečního světla. Zatím jsou baterie s mikroby příliš těžké a není ani jasné, jak je ochránit před kosmickým zářením a nízkými teplotami. 

Zdroj: ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 04/2012, 21. – 27. ledna. 

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.