Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny
Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko, umělá gravitace v nedohlednu.
Zoologové z Australského muzea pátrají na ostrově Malaita, druhém největším z Šalamounových ostrovů v jihozápadním Pacifiku, po neznámé obří kryse, přezdívané místními kwete, a dosud nepopsaném druhu kaloně. Informovalo o tom australské veřejnoprávní ABC Radio. Vědci v džungli rozmístili fotopasti ve snaze zachytit tajemná zvířata alespoň obrazem, pokud se jim je nepodaří odchytit přímo. Do pátrání zapojili i vesničany. Podle vědců je to příležitost, jak je poučit o významu ochrany přírody – aby pro ně zvířata z pralesa nebyla jen „maso“. Je nepochybné, že na ostrovech jihovýchodní Asie a v přilehlé oblasti jižního Pacifiku může ještě žít řada dosud neobjevených velkých hlodavců, letounů a třeba i dalších druhů savců. V Planetáriu jsme například v roce 2012 hovořili o znovuobjevení domněle vyhynulé velemyši dinagatské (Crateromys australis) na filipínském ostrově Dinagat, které se podařilo českým badatelům Miladě a Václavu Řehákovým.
Jedním z výsledků mezinárodního rysího projektu Trans-Lynx je zjištění, že podél společných hranic Česka, Německa a Rakouska žije 60 až 80 rysů. Zároveň se ukázalo, že se během posledních let velikost rysí populace na Šumavě a v Českém lese zásadně nezměnila. Podle zoologů je izolovaná a velmi zranitelná. Aby mohli přežít, musí se rysové šířit i mimo chráněná území, což se ale neděje. Největší problém pro rysy představují auta – a také pytláci.
V horském pásmu Jin-šan na teritoriu Vnitřního Mongolska na severu Číny objevili čínští badatelé množství dobře dochovaných skalních kreseb. Podle čínských zdrojů jsou přes tisíc let staré a zachycují lovce i různá zvířata - například ovce, velbloudy, losy, tygry nebo vlky. Podle vědců jsou původci těchto kreseb dávní kočovníci, předkové etnické skupiny Čchiang, blízké Tibeťanům, která dnes žije především v čínské provincii S’-čchuan. Hory Jin-šanu jsou na skalní umění velmi bohaté. Do současnosti tam vědci objevili a popsali více než deset tisíc vyobrazení. Nejvzácnějším nálezem je 4000 let staré schéma seskupení hvězd, kterému jsme zvyklí říkat Velký vůz.
Americká společnost Moon Express dostala od Federální letecké správy zelenou k pokusu o přistání na Měsíci. Možná už za rok by tam ráda, jako vůbec první soukromý subjekt, vyslala robota MX-1E a získala prestižní cenu v soutěži Google Lunar X Prize. Podmínkou je, aby zařízení ujelo po měsíčním povrchu aspoň půl kilometru a odeslalo na Zemi snímky a video ve vysokém rozlišení. Soutěže se účastní i další týmy – žádný ale není s přípravami tak daleko.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nemá k dispozici žádné studie, podle kterých by bylo nutné začít pracovat na konceptu umělé gravitace. Na nedávné prezentaci vývoje nové vesmírné stanice pro pobyt v hlubokém vesmíru to řekl náměstek administrátora pro lidský výzkum a operace NASA Bill Gerstenmaier (píše se o tom v tomto článku). Všechny problémy se stavem beztíže jsou podle něj řešitelné s pomocí současných systémů, které už jsou nebo brzy budou k dispozici. Zdá se tedy, že velké kosmické lodi a výzkumné stanice ve volném vesmíru vybavené umělou gravitací zůstanou nadále doménou literatury science-fiction.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 33/2016, 13. srpna.
