Počítač, který přemohl mistra, staří Babylóňané a planeta Jupiter

Asijská desková hra Go - Foto:  Donarreiskoffer, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Asijská desková hra GoFoto:  Donarreiskoffer, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Česká republika a klíšťová encefalitida, archeologický objev lodi z jižního Abúsíru a český podíl na budoucí misi sondy Juice.

Nejvíce onemocnění klíšťovou encefalitidou v celé Evropské unii bylo loni zaznamenáno v České republice – celkem 351 případů, které dospěly do nejzávažnější fáze. Zajímavostí je, že tři z pacientů vůbec nebyli v kontaktu s klíštětem; nakazili se z tepelně neupraveného kozího mléka. Proti nákaze se lze chránit očkováním. První vysoce účinná vakcína proti klíšťové encefalitidě byla vytvořena rakouským virologem Christianem Kunzem právě před 40 lety. 

Asijská desková hra go je, co do kombinací, složitější než šachy. To představuje velkou výzvu pro tvůrce počítačových softwarů, které by se mohly postavit velmistrům. Zatímco nejlepší šachisté svého přemožitele našli v roce 1997, ve hře go se to podařilo až teď. Podle časopisu Nature se tímto přemožitelem stal program společnosti DeepMind, nazvaný AlphaGo, který opakovaně porazil evropského mistra, čínsko-francouzského hráče Fan Chueje

Klíště obecné - Foto: Ondřej Hajdušek

Klíště obecnéFoto: Ondřej Hajdušek

Čeští egyptologové objevili v jižním Abúsíru velmi dobře dochovanou 4,5 tisíce let starou loď. Dřevěná prkna dosud drží u sebe původní dřevěné čepy, zachovaly se i provazy a lana z rostlinných vláken a křížové spoje, které loď drží pohromadě. Nález podle odborníků vnáší nové světlo do bádání o lodním stavitelství ve starém Egyptě. Studiu technik, využitých při stavbě lodi, se chtějí dál věnovat, ve spolupráci s lodními archeology z texaské univerzity. 

Starověcí Babylóně byli schopnými matematiky. Mathieu Ossendrijver z berlínské Humboldtovy univerzity to v časopise Science dokládá rozborem textu z pěti hliněných tabulek ze 4. až 1. století př. Kr. Vyplývá z něj, že Babylóňané spočítali celý cyklus putování planety Jupiter po obloze s pomocí kalkulací, vycházejících z výpočtu plochy lichoběžníku. Díky nim byli například schopni zjistit, jak daleko se planeta posune mezi dvěma různými pozorováními. 

Až se roku 2022 vydá k Jupiteru sonda Juice, bude mít na palubě přístroje, napájené nízkonapěťovým zdrojem, zkonstruovaným týmem z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Konstruktéři se musí vypořádat s náročnými požadavky, jako je nízká hmotnost, minimalizace rozměrů, odolnost vůči kosmické radiaci, vysoká energetická účinnost a nízká úroveň tvorby vlastního rušení, které by nepříznivě ovlivňovalo napájené přístroje. Informace ze sondy Juice by nás měly mimo jiné podrobně seznámit se světem Jupiterových měsíců. Vědci by například rádi věděli, co se skutečně skrývá pod jejich povrchem. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 6/2016, 6. února. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas