Poklad z izraelské Caesareje a malí sokoli z chemičky v Záluží
Stěhování jihoafrických nosorožců, ohrožené sviňuchy z Kalifornie a Mexika a rekordy Mezinárodní vesmírné stanice.
Jihoafrická republika řeší, jak ochránit nosorožce před stále aktivnějšími pytláky, kteří touží po draze placených nosorožčích rozích. Jednou z možností je stěhování. V příštích letech by proto mělo být 80 nosorožců přesunuto do mnohem bezpečnější Austrálie, a to v rámci projektu, nazvaného jednoduše The Australian Rhino Project. Pokud k tomu skutečně dojde, zvířata projdou karanténou v zoo v Sydney a pak budou vypuštěna do blíže neurčeného přírodního parku. Bude to drahý přesun s nejistým výsledkem – a možnými riziky pro australskou přírodu.
S pytláky bojují i v Mexiku, kde se neobyčejně rozmohl lov ohrožených smuh, ryb, jejichž sušené měchýře jdou dobře na odbyt na černém trhu v Číně. V sítích rybářů však končí i další živočichové, z nichž nejohroženější jsou sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus). Podle ochránců přírody přežívá při pobřeží Kalifornie a Mexika už jen kolem šedesáti těchto malých kytovců. K největšímu úbytku došlo za posledních dvacet let, kdy se početní stavy sviňuch snížily zhruba o 90 procent.
V chemičce Unipetrol v Záluží u Litvínova se daří sokolům stěhovavým. Na jednom ze zdejších komínů vyseděl nedávno sokolí pár tři mláďata. Od roku 2011, kdy se sokoli v Záluží objevili poprvé, je to už osmnáct mladých. V areálu chemičky mají sokoli připravené speciální budky, nikdo je tam neruší a v okolí žije dost potenciální kořisti v podobě holubů. Chemička zvažuje, že podobné zázemí pro chráněné sokoly vytvoří i v rafinérii v Kralupech nad Vltavou.
Ze zbytků 1600 let starého vraku, objeveného minulý měsíc na mořském dně u izraelské Caesareje, vynesli archeologové spoustu vzácných předmětů – nádherné bronzové sochy, lampy a části nádob, navigační zařízení, kotvy a tisíce mincí, slepených do dvou shluků ve tvaru keramických nádob, ve kterých byly původně uschovány. Podrobnější informace najdete na stránkách Israel Antiquites Authority. Odborníci soudí, že poklad nejspíš vezla velká obchodní loď, kterou bouře rozbila o přístavní molo nebo pobřežní skaliska.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS oběhla nedávno po stotisící Zemi. Na oběžné dráze je od roku 1998, kdy byl vypuštěn její první modul. Trvale obydlena je od roku 2000. Dnes ji tvoří patnáct modulů a s přehledem se tak jedná o největší lidmi vytvořenou konstrukci, která kdy létala vesmírem. Její nejstarší části urazily při své cestě více než čtyři miliardy kilometrů – což se podle NASA rovná vzdálenosti Země od Neptunu nebo deseti cestám k Marsu a zpátky. Na palubě ISS se vystřídalo více než 200 kosmonautů, kteří k nám „dolů“ nedávno odeslali už třímiliontý snímek naší planety, pořízený z kosmického prostoru.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 21/2016, 21. května.
