Poklad z parníku Central America a smrtící epidemie mezi hvězdicemi
Chřástalové s batůžky, mumie z Britského muzea pod tomografem a replika Tutanchamonovy hrobky v Údolí králů.
Řadu měsíců sledovali čeští a němečtí ornitologové signály z vysílačky připevněné na zádech vzácného chřástala polního, který odlétl zimovat ze Šumavy až do africké Keni. V dubnu, kdy už se měl vydat zpátky, se však signály ztratily. Za tři roky trvání projektu dostalo vysílačku sedm chřástalů, žádného se však nepodařilo sledovat déle, než pár měsíců. Přesto získali vědci spoustu zajímavých informací a letos plánují opatřit vysílačkami dalších pět ptáků.
U východního i západního pobřeží Severní Ameriky od loňského roku hromadně hynou mořské hvězdice. Záhadná choroba postihla celkem osmnáct druhů těchto organismů a rychle se šíří, takže hrozí reálné nebezpečí, že by některé druhy mohly úplně vyhynout. Mořským biologům se zatím podařilo vyloučit, že by katastrofu způsobily mořské houby nebo paraziti. Zbývá prověřit, jestli viníky epidemie nejsou některé bakterie a nebo viry.
Osm egyptských mumií z velké sbírky, kterou vlastní Britské muzeum v Londýně, zkoumali vědci za pomoci počítačové tomografie a speciálního softwaru, který umožňuje nahlédnout pod obinadla i kůži mumií, aniž by došlo k jejich poškození. Výzkum přinesl spoustu zajímavých informací jak o zdraví starých Egypťanů, tak o práci balzamovačů. V lebce jedné z mumií například zůstal kromě části mozku i kus špachtle, používané k jeho vyjmutí.
V egyptském Údolí králů v Luxoru otevřeli repliku hrobky faraona Tutanchamona. Zároveň zůstává pro veřejnost otevřená i původní hrobka – ovšem za dvojnásobné vstupné. Egyptské úřady se tak pokoušejí trochu „rozředit“ nepřetržitý tok návštěvníků, který do nejslavnější egyptské hrobky proudí a tím ji i poškozuje. V budoucnu by měly vzniknout i další repliky hrobek. Jestli budou návštěvníkům přednější peníze a nebo originál, to se teprve ukáže.
Společnost Odyssey Marine Exploration získala soudní svolení k vyzvednutí pokladu, který leží v dvoukilometrové hloubce ve vraku parníku Central America asi 260 kilometrů od pobřeží Jižní Karolíny. Loď, která vezla zlato z kalifornských dolů, potopil roku 1857 hurikán. Zahynula přitom většina ze 477 cestujících, na dno kleslo přes 20 tun zlata v prutech a mincích. (Podle jiných zdrojů to bylo méně – uvádí se 9 nebo také 14 tun.) Vrak byl objeven po 131 letech a o právo na jeho „vytěžení“ se vedly dlouhé spory.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 19/2014, 10. května.
