Posledních pět severních bílých nosorožců a středověký hřbitov v Mohelnici
Patový výsledek klimatického summitu OSN v Peru a dlouhodobé plány ruské kosmonautiky na dobytí Měsíce.
Dohodli se, že se (snad) dohodnou. Tak by se dalo charakterizovat úsilí zástupců takřka 200 zemí na klimatickém summitu OSN v peruánské Limě. Zatímco vědci upozorňují na zrychlující se tempo klimatických změn, na němž má lidstvo lví podíl, politici stále nevědí, jak rozdělit náklady na zmírňování jejich následků. Největšími znečišťovateli jsou dnes chudší státy, které se ale snaží rozvíjet své hospodářství. Bez zvyšování emisí skleníkových plynů to však jde jen těžko.
Tři severní bílí nosorožci ze zoo Dvůr Králové, kteří už pátým rokem žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, podle správců parku zřejmě nebudou schopni se rozmnožit. Ani přirozené africké prostředí jim v tom nepomohlo. Všechna tři zvířata, samec a dvě samice, mají zdravotní problémy, které běžné reprodukci brání. Podle odborníků však žije naděje, že by jejich sperma a vajíčka mohly být použity pro umělou reprodukci, tzv. oplodnění ve zkumavce.
Další smutná zpráva pro milovníky nosorožců přišla ze zoo v americkém San Diegu, kde uhynul samec Angalifu, shodou okolností také zástupce kriticky ohrožených severních bílých nosorožců. Pravděpodobně sešel věkem, bylo mu 44 let. Na světě tak přežívá už jen pět zvířat vzácného poddruhu – tři v Keni, jeden v San Diegu a jeden ve Dvoře Králové. Ani u ostatních druhů či poddruhů nosorožců není situace dobrá, ale rozhodně není tak kritická.
Na Kostelním náměstí v Mohelnici na Olomoucku odkryli archeologové při záchranném výzkumu na 320 hrobů městského hřbitova ze 13. až 16. století. Našli přitom řadu zajímavostí. Přestože pohřbení byli jistě křesťané, pět z nich mělo v ústech tzv. Cháronovy mince určené pro převozníka na onen svět. Našel se i hrob dítěte, snad nemanželského, které mělo oddělenou hlavu uloženou v nohách. Další tisíce mrtvých pod náměstím zůstávají.
Ruští novináři získali kopii dokumentu s dlouhodobými plány ruské kosmonautiky. Nejzajímavější položkou je v nich nepochybně výstavba orbitální stanice na oběžné dráze kolem Měsíce, která by měla ruským kosmonautům sloužit jako základna pro lunární výsadky. Hotová by měla být v roce 2031. O čtyři roky později chtějí ruští konstruktéři uvést do provozu nákladní lodě vícenásobného užití vybavené elektroreaktivními motory. Uvidíme.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 51/2014.
