Příliš mnoho krušnohorských jelenů a dron ve službách památkářů

12. březen 2016

Mléčně bílá chobotnice z mořského dna u Havaje, neúspěšný raketový experiment společnosti SpaceX a průlet asteroidu 2013 TX68.

V Krušných horách žije 16,5 tisíce jelenů, normovaný stav je přitom 3626 kusů. Podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti působí přemnožená zvířata velké škody na lesním hospodářství a zpomalují revitalizaci hor. Okusují malé stromky a těm větším otloukají kmeny parožím. Poškozená kůra je „vstupní branou“ pro hnilobné procesy. V příštích letech se proto plánují velké odstřely jelení zvěře a drastické snížení jejího stavu.

V hlubinách Pacifiku, poblíž Havaje, objevil výzkumný tým amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru neznámý druh chobotnice. Žije na mořském dně více než čtyři kilometry pod hladinou. Podle biologů je na ní neobvyklé především zbarvení. Chobotnice je mléčně bílá, protože postrádá pigmentové buňky, zvané chromatofory. Vysloužila si proto přezdívku Casper, podle postavičky kresleného ducha, kterému je nápadně podobná.

Olomoučtí památkáři použili při mapování stavu nástropní malby ve farním kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku neobvyklého pomocníka – dálkově ovládaný dron, s jehož pomocí pořídili fotografie, na jejichž základě rozhodnou o dalším postupu záchranných prací. Památkáři zároveň zkoušejí drony při dokumentaci některých architektonických detailů kostela, hlavně těch špatně přístupných nebo ze země neviditelných.

Drony se dostanou skutečně všude, momentálně pomáhají památkářům

5. března vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX na oběžnou dráhu telekomunikační satelit SES. První stupeň rakety zkusil po odpojení přistát na plovoucí platformě v Atlantském oceánu. Přistávací rychlost byla bohužel příliš velká a tak se raketa o plošinu roztříštila. Společnosti SpaceX zatím úspěšně „posadila“ vyhořelý první stupeň zpátky na Zemi jen jednou, ale to bylo na pevninu. S plovoucí platformou se jí to dosud nepodařilo.

Asteroid 2013 TX68, který hrozil velmi těsným průletem, nás nakonec minul v bezpečné vzdálenosti – desetkrát dál, než obíhá Měsíc. Příští průlet tělesa, ke kterému dojde 28. září 2017, znamená pro naši Zemi zhruba stejné riziko. Je tu šance jedna ku 250 milionům, že by do nás tento asteroid mohl narazit. Astronomové jej proto budou průběžně sledovat. Zpřesněné výpočty dráhy i tentokrát nejspíš prozradí, že můžeme být v klidu.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 11/2016, 12. března.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio