První známá teplokrevná ryba a projekt Mosul
Pětadvacetiletý puštík bělavý znovu otcem, vedlejší produkt pátrání po zmizelém letadle – vrak lodi z 19. století a další havárie ruské rakety.
Pětadvacetiletý samec puštíka bělavého z pražské zoologické zahrady se po šestileté pauze stal znovu otcem. Pro chovatele je to velké překvapení, protože se domnívali, že ve svém „důchodovém“ věku je už neplodný. Puštíci bělaví, druhé největší sovy naší přírody, jen málokdy žijí déle. Čerstvý otec je v pražské zoologické zahradě od roku 1990 a zplodil tam celkem 58 mláďat. Mnohá z nich byla vypuštěna do šumavských lesů.
Ryby patří mezi studenokrevné živočichy. Jen výjimečně se u nich setkáte s částečnou teplokrevností. Toto tvrzení platilo do chvíle, než američtí vědci zjistili, že v oceánských hlubinách žije i jeden kompletně teplokrevný druh – dravá leskyně skvrnitá. Teplokrevnost je pro ní velkou výhodou. Může se rychle pohybovat, pohotově reagovat, ostře vidí. A není to malá ryba. Dorůstá až dvoumetrové délky a může vážit až 270 kilogramů.
Evropští odborníci na digitální dokumentaci kulturního dědictví zahájili projekt Mosul, v jehož rámci plánují, alespoň digitálně, uchovat podobu archeologických památek, zničených bojovníky Islámského státu. Shromažďují snímky, pořízené návštěvníky postižených lokalit, a zpracovávají je pomocí fotogrammetrie. Čím více fotografií, tím je výsledný 3D model lepší. Prozatím se podařilo rekonstruovat podobu 15 předmětů, na dalších se pracuje.
Dosud marné hledání zmizelého letadla společnosti Malaysia Airlines v Indickém oceánu přineslo jiný, nečekaný nález. V objektu, objeveném ve čtyřkilometrové hloubce za pomoci sonaru, byl rozeznán vrak nákladní lodi z 19. století. Snímky z kamery ukázaly lodní kotvu a hromádky uhlí. Podobných lodí se podle historiků v těchto vodách potopila řada. Nevezly vzácný náklad, takže není pravděpodobné, že by vrak chtěl ještě někdo blíže zkoumat.
Havarovala další ruská raketa. Tentokrát to byla nákladní loď Proton-M s mexickou družicí MexSat-1 na palubě, která nedlouho po startu shořela v atmosféře. Další lety rakety Proton byly až do vyřešení příčin havárie pozastaveny. Po dubnové havárii jsou také dočasně odloženy lety kosmické lodi Progress. Část posádky vesmírné stanice ISS se tak vrátí na Zemi později, než měla v plánu; pravděpodobně až na konci června.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 21/2015, 23. května.