Psí smysl pro zemský magnetismus a první výběr kolonistů Marsu

11. leden 2014

Teplá zima a zmatená příroda, finanční prémie od skeptiků pro úspěšné experimentátory na poli paranormálních jevů a objev hrobky hlavního sládka v Egyptě.

Teplá zima mate opeřence. Podle ornitologů v těchto dnech celkem běžně uslyšíte jarní zpěv sýkorek. K vidění jsou velká hejna špačků, čejky a dokonce i čápi, kteří neodletěli na zimoviště. Iluze počínajícího jara by podle odborníků zejména ve městech mohla některé ptačí druhy, jako například kosy, vyprovokovat k předčasnému hnízdění. To by však bylo docela jistě neúspěšné. Zima určitě ještě přijde, i když třeba ne na dlouho.

Mezi živočichy, kteří vnímají magnetické pole Země, se nedávno zařadili také psi. Při výzkumu, na kterém se vedle německých odborníků podíleli i badatelé z České zemědělské univerzity, sledovali vědci 70 psů různých plemen. Výsledkem bylo zjištění, že psi bez vodítka se při vyměšování v terénu natáčejí vždy severojižním směrem – ale jen tehdy, pokud je magnetické pole klidné. K čemu psi svůj „magnetický smysl“ mají vědci zatím netuší.

Český klub skeptiků Sisyfos dá 10 000 korun tomu, kdo za pomoci vědeckého experimentu prokáže existenci některého paranormálního jevu. Pokud se někomu za přísně kontrolovaných podmínek, znemožňujících ovlivnění výsledku jak osobami provádějícími pokus, tak dohlížejícími vědci, podaří prokázat jasnovidecké, telepatické nebo třeba proutkařské schopnosti, vědci ho navíc doporučí i do světové výzvy skeptiků, kde se hraje o milion dolarů.

Plánované osídlení na Marsu

Japonští archeologové odkryli v egyptském Luxoru hrobku hlavního sládka, který dohlížel na vaření piva určeného „bohům zemřelých“ a byl i hlavním skladníkem. Žil před více než třemi tisíci lety, za vlády ramessovské dynastie. Na stěnách jeho hrobky se dochovaly barevné malby, zachycující běžný život i náboženské rituály. Poblíž objevili Japonci také další hrobku. Ta patřila hodnostáři, který žil za vlády faraona Amenhotepa III.

Přes 200 tisíc lidí projevilo zájem o cestu na Mars bez možnosti návratu, kterou plánuje nizozemská společnost Mars One. Do užšího výběru se dostalo 1058 uchazečů, včetně devíti z České republiky. Šanci letět na Mars má zhruba 24 z nich. Projekt začne roku 2022 vysláním bezpilotních modulů, první lidé by měli letět o dva roky později – pokud společnost získá na svůj projekt dost peněz. Třeba prodejem práv na televizní reality show ze života kolonistů.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 2/2014, 11. ledna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio