Římský salát na oběžné dráze a zkamenělá dinosauří pláž
Ledové jeskyně bez ledu, alkoholové inhalace v londýnském baru a výzkum osídlení z doby bronzové u Bechyně na Táborsku.
Jedna z nejdelších ledových jeskyní Česka, Piková dáma, která je součástí systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu, bývala kdysi vždy od března do podzimu zdobená ledovými rampouchy. Vinou série teplých zim a suchých jar je však už od roku 2006 jeskyně Piková dáma přes léto bez ledu. Podobné je to prý letos i v Ledových slojích u Vranova nad Dyjí. Jedinou skutečně zaledněnou jeskyní u nás tak zůstává Naděje v Lužických horách u Cvikova.
Jeden londýnský bar umožňuje zájemcům přijímat gin s tonikem vdechováním za pomoci zvlhčovače vzduchu. Podle majitelů baru tak alkoholové výpary směřují přímo do krevního oběhu a šetří játra pijáků. Podle britských lékařů se tím ale zároveň zvyšuje toxicita alkoholu, opilost se dostavuje okamžitě a vdechování může mít i vážné vedlejší účinky. Když už alkohol chcete požívat, nechte ho raději projít obvyklými metabolickými procesy.
Součástí nedávno vyhlášené geologické rezervace v departementu Lot na jihozápadě Francie je i kus zkamenělé pláže v Crayssacu, staré 140 milionů let. Zdobí ji tisíce zkamenělých stop dinosaurů a jejich létajících bratranců pterosaurů, o kterých právě díky fosilním otiskům víme, že na zemi lezli po čtyřech. Lokalita nebyla dosud nijak chráněna a hrozilo jí, že se stane cílem vykradačů, stejně jako další místa, která jsou od července součástí nové rezervace.
Archeologové z Jihočeské univerzity už řadu let zkoumají okolí města Bechyně a říčky Smutné na Táborsku a hledají zbytky osídlení z mladší doby bronzové. Až donedávna se mělo za to, že před 3000 lety byl osídlen především střed a severozápad Čech, jak se však ukazuje, ani jižní Čechy nebyly v té době periférií. Střepy a zbytky obydlí, objevené třeba v Ratajích, svědčí o tom, že v této lokalitě žilo v uvedeném období možná i několik set lidí.
Šestičlenná posádka Mezinárodní vesmírné stanice si v půlce srpna vůbec poprvé pochutnala na zelenině, vypěstované ve vesmíru. Římský salát rostl pod diodami celkem třiatřicet dní v rámci experimentu, jehož cílem je zkoumat biologické procesy ve stavu beztíže. Kosmonauti snědli polovinu úrody se zálivkou z oleje a octa; zbytek salátu bude ve zmrazené podobě dopraven na Zemi, kde bude podroben důkladným odborným analýzám.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 34/2015, 22. srpna.
