Riskantní manévr sondy Venus Express a archeologický park v Římě
Nový sopečný ostrůvek v Pacifiku, hromadný hrob horníků v bolivijském Potosí a labutí píseň Nefritového králíka na Měsíci.
Sopečný ostrůvek, který se vynořil loni v listopadu v oblasti Boninských ostrovů, náležejících Japonsku, se stále zvětšuje a dokonce už se spojil se sousedním ostrovem Nišinošima. Na ostrůvku jsou tři sopečné krátery, z nichž dva stále chrlí lávu, takže zřejmě ještě o něco povyroste. Také samotný ostrov Nišinošima je poměrně mladý – vznikl před 40 lety spojením několika menších ostrůvků po velké sopečné erupci podmořského vulkánu.
Ve městě Potosí na jihu Bolívie narazili kopáči na hromadný hrob s ostatky nejméně čtyř set lidí, pravděpodobně horníků, kteří v koloniálních dobách za velmi krutých podmínek pracovali v tamních stříbrných dolech. Je známo, že šlo především o africké otroky a místní obyvatele. Španělé v Potosí těžili stříbro od roku 1545 až do 19. století a příjmy z tohoto největšího stříbrného dolu na světě pro ně měly zásadní význam.
V Římě by měl v příštích letech vzniknout velký archeologický park, který propojí Forum Romanum se čtyřmi dalšími císařskými fory. Během prací dojde k vykopávkám v místech, která dosud archeologové nezkoumali. V první fázi to bude pod Via Alessandrina, v údolí mezi pahorky Kapitol a Quirinal nedaleko Trajánova fora. Zajímavostí je, že velkou částkou na vybudování archeologického parku v Římě přispěje kavkazský Ázerbájdžán.
Čínské vozítko Nefritový králík na povrchu Měsíce stále funguje a posílá na Zemi užitečná data, sdělili nedávno čínští odborníci. Postupně ale ztrácí svou elektrickou kapacitu a nakonec nebude schopné se dostatečně dobít ze solárních panelů. Problémy Nefritového králíka prý zřejmě způsobila lednová havárie, kdy vozítko na prahu lunární noci narazilo do velkého kamene, porouchalo si kolečka a od té doby je nepohyblivé.
Evropská sonda Venus Express provedla u Venuše riskantní manévr. Na konci své osmileté vědecké mise krátce sestoupila do hustších vrstev atmosféry, pouhých 129 kilometrů nad povrch žhavé planety. Vědci se zajímali především o změny v hustotě atmosféry a s nimi spjaté působení stoupajícího tlaku a rostoucí teploty na kosmický aparát. Získaná data budou užitečná pro vývoj nových sond k Venuši a přípravu budoucích výzkumných výprav.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 32/2014, 9. srpna.
