Objevy a události19. června  2004 v 09:38  

Rychnov, Studená, Blížňovice: Co padá z nebe

Z oblohy nemusí padat jen meteority. Tu a tam z ní prý padají i docela divné věci.

Z oblohy nemusí padat jen meteority. Tu a tam z ní prý padají i docela divné věci, třeba žáby, ryby, semena, oříšky nebo jablka a to ne jen tak jednotlivě, ale po celých veletuctech. Můžeme-li věřit starým kronikářům, někdy padají i kusy syrového masa.
Jak uvádí ve svém Labyrintu tajemna Martin Stejskal, k podobnému divnému "dešti" došlo 16. července roku 1805 na Semilsku a Liberecku. Podle pamětní knihy obce Rychnova u Jablonce nad Nisou se v onen den ráno zdvihla prudká bouře, která vyvrcholila polední lijákem a krupobitím. Jen v Pelíkovicích, u Železného Brodu a u Liberce padala prý místo ledových krup záhadná (a hlavně jedlá) zrnka. Vypadala jako hrášek nebo čočka a byla různě veliká, někdy i podlouhlá jako zrno žita. V kraji zrovna v tom roce panoval hlad a tak vesničané sbírali tu zvláštní "manu" do ošatek, nosili ji domů a vařili v mléce. O tom, jak chutnala, se v rychnovské pamětní knize nepíše. Byla prý to hotová spása z nebe.
Častěji však padají nejedlé věci.
5. srpna roku 1819 došlo k neobvyklé "přeháňce" u obce Studená, kousek od západomoravské Telče. Hodinu před polednem tam na jediné dva svědky události, místního starostu a lesníka, začal pršet prach. Ze zvláštního řídkého mraku padaly písčité a jílovité částice; také drobné kamínky, velké maximálně jako hrášek. Dopadaly na střechy okolních domů a kutálely se po nich k zemi. Oba překvapení pánové jich několik zdvihli - daly se prý rozemnout v dlani. Přeprška trvala snad jen minutu. Přivolaní učenci si nejprve mysleli, že jde o kamínky z kosmu; ukázalo se však, že šlo o pozemský prach se zrnky křemene, jílem a slídou. Asi ho někde nasál vzdušný vír. To je samozřejmě možné - ale právě jen v tomto případě. Kde by asi větrný vír nasál ryby, žáby nebo záhadnou jedlou "manu"; o syrovém masu nemluvě?
Cosi podivného se těsně po první světové válce zřítilo z večerní oblohy i u Blížňovic na Chrudimsku. Několik vteřin bylo světlo jako ve dne a později při žních našli rolníci v obilném lánu úplně vypálenou kruhovou plochu o třímetrovém průměru, na které prý ležely úlomky "spáleného železa". O meteorit nešlo, a tak se rozšířil názor, že obilí spálil blesk. Pole bylo sklizeno, záhadným kruhem se nikdo víc nezabýval. Dnes by se z něj radovali ufologové a příznivci teorií o tajemných agrosymbolech.
I dnes padají z nebe divné věci.
Třeba i u vás.

Frederik Velinský
Literatura:
Martin Stejskal: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.
Karel Tuček: Meteority a jejich výskyt v Československu. Praha 1981. 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

 

Na titulní stránku. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas