Sedmnáct kruhů u Stonehenge a přibývání stratosférického ozónu

20. září 2014

Australské pláže bez žraločích pastí, zapomenutá krypta v Kladrubech nad Labem a čínské plány na vlastní kosmickou stanici.

Poprvé po 35 letech potvrdili vědci statisticky významné a trvalé zesilování vrstvy stratosférického ozónu, která brání pronikání škodlivého ultrafialového záření ze Slunce na zemský povrch. Podle odborníků je to hlavně proto, že se lidstvo dokázalo domluvit a během krátké doby eliminovat vypouštění chemických sloučenin, které ozón poškozují – hlavně freonů, používaných v chladících zařízeních a jako hnací médium ve sprejích.

Pláže v Západní Austrálii už nebudou chránit žraločí pasti s návnadami. Proti této praxi, zavedené v lednu, se postavila australská federální Agentura pro ochranu životního prostředí. Podle ní vážně poškozuje mořský ekosystém. Během letošní třináctitýdenní kampaně se na háky chytilo přes 170 kusů, převážně žraloků tygřích. Padesát největších bylo usmrceno. Australské plavce však nejčastěji ohrožují žraloci bílí, kteří se léčkám úspěšně vyhýbali.

Až do třímetrové hloubky „prohmatali“ britští vědci s magnetometry, podzemními radary a 3D laserovými scannery širší okolí známé megalitické stavby Stonehenge na pláni u jihoanglického Salisbury. Zjistili přitom, že kruhová konstrukce z obřích kamenů byla součástí areálu, kde stálo 17 dalších kruhových svatyň – i když nelze říci, jestli současně. Pod zemí odhalili desítky dalších kamenů, příkopy, pohřebiště a zbytky různých staveb ze dřeva.

Jižní pól, vypouštění balonové sondy k výzkumu stratosférického ozónu

Pod kaplí Povýšení sv. Kříže v Kladrubech nad Labem našli dělníci zapomenutou kryptu, v níž ležely zbytky rakve a lidské kosti. Podle náhrobní desky na kapli by mohlo jít o ostatky Johanna Lobkowicze, který byl v první půli 19. století správcem kladrubského hřebčína. Jeho osobnost je však pro badatele záhadou, protože v rodokmenu Lobkowiců není nikdo toho jména uveden. Přitom se, vzhledem k místu pohřbu, muselo jednat o významnou osobnost.

Číňané pokračují ve smělých kosmických plánech. Po laboratoři Tchien-kung 1, která je aktuálně na oběžné dráze, vypustí v roce 2016 ještě druhý modul toho jména a v roce 2018 plánují zahájit výstavbu vlastní orbitální stanice, která by se do čtyř let měla stát konkurencí mezinárodní ISS. To ale půjde jen tehdy, pokud se čínským technikům podaří postavit dostatečně výkonnou raketu a zvládnout technologii recyklace vzduchu a vody na své stanici.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 38/2014, 20. září.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio