Sonda SMAP na měření půdní vlhkosti a lebka ze severu Izraele
„Dva orli“ a rekordní balonový přelet Pacifiku, staré hroby z Cerhenic u Kolína a start nové íránské družice Fadžr.
Ve vzduchu strávili více než 160 hodin a uletěli téměř 11 200 kilometrů. Dva vzduchoplavci, Američan Troy Bradley a Rus Leonid Ťjuchťajev, vymazali hned dva rekordy. Žádný balon plněný plynem se zatím neudržel ve vzduchu tak dlouho a žádný také nedoletěl tak daleko. Tým pilotů, který si říká Two Eagles (Dva orli), startoval ke svému letu z Japonska, za týden přeletěl celý Tichý oceán a přistál u pobřeží poloostrova Baja California v Mexiku.
Fragment lebky, objevený nedávno v jeskyni Manot v západní Galilei na severu Izraele, patřil podle tamních odborníků anatomicky modernímu člověku druhu Homo sapiens. Je starý přibližně 55 tisíc let. „Člověk z Galileje“ tak náležel k druhé vlně osídlenců, která se nedlouho před tím vydala z Afriky kolonizovat svět. Na Předním východě žili v té době i naši vzdálení bratranci neandrtálci, o kterých díky genetice víme, že se s nimi naši předkové tu a tam mísili.
Záchranný archeologický výzkum předcházející výstavbě rodinných domů v Cerhenicích u Kolína odkryl mj. hroby z období stěhování národů. Ty podle archeologů původně obsahovaly bohatou výbavu, včetně šperků, která však byla brzy po pohřbu uloupena. Pozná se to podle polohy ostatků v hrobě. Zatímco kosti nohou většinou leží v anatomické pozici, horní partie těla jsou v hrobě rozvlečeny. Právě k nim totiž směřovaly výkopy dávných vykradačů.
Od 2. února krouží kolem Země íránská družice Fadžr. Podle íránské agentury IRNA se jedná o čtvrtý úspěšně vypuštěný satelit vlastní výroby, vynesený s pomocí rakety vyvinuté leteckým průmyslem íránského ministerstva obrany. Družice má podrobně snímkovat zemský povrch. Íránský kosmický program vzbuzuje u některých západních činitelů obavy; domnívají se, že na něm Íránci testují odpalovací zařízení balistických raket dlouhého doletu.
I americká NASA vypustila nový satelit. Družice SMAP bude měřit půdní vlhkost v nejsvrchnější vrstvě zemského povrchu. Díky získaným údajům by mělo být v budoucnu snazší předvídat sucha, záplavy a vývoj podnebí vůbec. Vědci také doufají, že se jim podaří lépe pochopit procesy, které spojují tři velké celoplanetární cykly – vody, energie a uhlíku. První komplexnější data SMAP mají být k dispozici do tří let. Všechna budou volně dostupná.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 6/2015, 7. února.
