Sopky na Kamčatce a „marťanská“ výzva NASA
Obézní ostrované z Pacifiku, mozek Františka Palackého a příčiny neslavného konce nákladní lodi Progress.
Loni to byla sopka Šiveluč, letos na Kamčatce bouří nejvyšší z tamních vulkánů, 4750 metrů vysoká Ključevskaja. Sopka se probudila na ruský Den vítězství, 9. května; mračna dýmu a popela vychrlila do výše šesti kilometrů. Na sibiřském poloostrově Kamčatka je kolem dvou set sopek, z toho 29 činných. Jejich aktivita však většinou nepůsobí žádné problémy. Oblast je jen řídce osídlená. Mírná omezení postihují většinou jen turisty a letecký provoz.
Nejvíc obézních lidí nežije v zemích bohatého Západu, ale kupodivu na Cookových ostrovech v jižním Pacifiku. Obezitou tam trpí přes 50 procent populace; i v jiných tichomořských ostrovních zemích je to podobné. Problém je podle odborníků v tom, že ostrovy jsou malé a odlehlé. U jejich obyvatel převažuje sedavý způsob života, mají málo tělesného pohybu, jedí především dovážené, příliš kalorické produkty a často mají daleko k lékaři.
Z Pantheonu historické budovy Národního muzea byl odvezen vzácný preparát – mozek historika, politika a spisovatele Františka Palackého, ukrytý v nádobě s fixační tekutinou ve speciálním výklenku. Mozek byl v roce 1878 po smrti „Otce národa“ Palackého uschován jako vzácná relikvie. Kromě obvyklé posmrtné masky mu byl tehdy sejmut i odlitek ruky, která „psala dějiny českého národa“. Zda se mozek vrátí po skončení rekonstrukce budovy na stejné místo, není dosud jisté.
Zkázu automatické nákladní lodi Progress, která místo u Mezinárodní vesmírné stanice skončila v zemské atmosféře, způsobila závada na jinak velmi spolehlivé nosné raketě Sojuz, oznámila agentura Roskosmos. Třetí stupeň rakety se oddělil příliš brzy, takže Progress zůstal bez pohonu 20 kilometrů pod plánovanou výškou. Kosmické plavidlo, které neslo více než 2,5 tuny nákladu, se stalo neovladatelným a nakonec shořelo nad Tichým oceánem.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA zapojí do přípravy stálé mise na Marsu i veřejnost. Vyzval všechny zájemce, aby posílali nápady spojené se zajištěním trvalé přítomnosti lidí na rudé planetě. Nejlepší odmění finanční prémií. Jde především o to, aby se obytný systém na Marsu dal snadno a rychle vybudovat, aby jeho provoz byl ekonomicky udržitelný a aby jeho posádka byla co nejméně závislá na přímé podpoře ze Země.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 20/2015, 16. května.
