Tajemné hlubiny Hranické propasti a čerstvé zásoby pro kosmonauty
Sněhová Mapa republiky na úbočí Studniční hory v Krkonoších, archeologové na dálnici D1 za Přerovem a dražba pokladů ze španělské galeony.
Je Hranická propast na Moravě skutečně nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní světa? Tým polského potápěče Krzysztofa Starnawského sice o prvním červencovém víkendu objevil v hloubce nové prostory, ale přišel přitom o měřicí zařízení. Stále tak chybí osm metrů k překonání rekordu italské jeskyně Pozzo del Merro, která má dno v hloubce 392 metry. Hloubka Hranické propasti může přitom podle geologů výrazně přesáhnout 700 metrů.
Na úbočí Studniční hory v Krkonoších zůstává vždy po zimě velké sněhové pole, kterému se pro jeho nápadný tvar říká Mapa republiky. Právě na tomto místě české strany Krkonoš se obvykle sníh udrží nejdéle. V kraji se prý traduje, že opravdové léto přichází do hor teprve poté, co sníh ze Studniční hory zcela zmizí. Loni málo nasněžilo, a tak Mapa republiky roztála už 10. června. Letos se poslední zbytky sněhového pole ztratily až 3. července.
Spousta práce čeká ještě na archeology v souvislosti s výstavbou dálnice D1 z Přerova k Lipníku nad Bečvou. Terény v její trase už přitom zkoumají zhruba dva roky. V Bohuslávkách našli sídliště nejstarších zemědělců kultury s lineární keramikou, u Trnávky zase žárové pohřebiště ze starší doby železné. Teď se pohybují v katastru Oseku nad Bečvou, kde již dříve objevili hrob ženy a dvou dětí ze starší doby bronzové a předpokládají, že tam budou i další.
Na mořském dně u Floridy a Baham leží desítky vraků španělských lodí, které kdysi vozily poklady Nového světa do Evropy. Dnes po nich pátrají dobrodruzi. Jedním z nich byl i americký „lovec pokladů“ Mel Fisher, který před 30 lety vylovil z vraku galeony, potopené roku 1622, mince, smaragdy, šperky, zlaté poháry i kříže v hodnotě 450 milionů dolarů. Čtyři desítky z těchto vzácných předmětů se budou letos v srpnu dražit na aukci v New Yorku.
Kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici se konečně dočkali čerstvých zásob. Po dubnové havárii ruského Progressu a červnovém ztroskotání amerického Dragonu, se 5. července k ISS připojila nová automatická nákladní loď Progress. Kosmonautům přivezla palivo, kyslík, vodu, vědecké vybavení a také jídlo. Kromě standardní vesmírné stravy se posádka mohla potěšit i čerstvými jablky, pomeranči, rajčaty, cibulí, česnekem a sladkostmi. Nákladní loď, zakotvená u vesmírné stanice, bude po vyložení nákladu naplněna odpadky, a po odpojení navedena do zemské atmosféry nad Tichým oceánem, kde shoří.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 28/2015, 11. července.
