Tmavá kůže mosasaurů a zkažené zuby pravěkých lovců z Maroka
Dlouhověcí bílí žraloci, hrobka faraona Sebekhotepa I. a hluboký pohled Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Velcí bílí žraloci mohou žít stejně dlouho jako lidé. Tvrdí to vědci z oceánografického institutu v americkém Cape Cod, kteří uhlíkovou metodou určili stáří osmi žraloků, ulovených v uplynulém půlstoletí v Atlantiku. K dispozici měli jejich obratle. Měření ukázala, že nejstarší ulovené samici bylo 40 let a nejstaršímu samci 73. Věk žraloků se dosud určoval podle přírůstků v kostech, kde se tvoří podobné „letokruhy“ jako u stromů, a vycházel o dost nižší.
Díky dochovaným pozůstatkům kožních pigmentů se paleontologům poslední dobou daří odhadovat barvu kůže vymřelých tvorů, po kterých zbyly jen zkameněliny. Tým vědců z univerzity ve švédském Lundu nedávno prokázal přítomnost pigmentu eumelaninu u ichtyosaura, mosasaura a jedné třetihorní želvy. Znamená to, že všechny tyto v příbuznosti i čase navzájem značně vzdálené druhy mořských živočichů měly tmavé zbarvení.
Problémy se zuby nezačaly trápit lidskou populaci až s nástupem zemědělství, jak se někdy tvrdí. Zkažený chrup měli třeba i lovci a sběrači, kteří žili před 15 000 lety v dnešním Maroku. Podle odborníků, kteří zkoumali zuby dávných obyvatel marockých jeskyní Taforlat, patřily k jejich pravidelné potravě žaludy a piniové oříšky. Ty jsou stejně jako obilná zrna zdrojem uhlohydrátů, jejichž kvašení podporuje růst bakterií zubního kazu.
Hrobka, kterou před rokem objevili američtí archeologové v egyptském Abydu, asi 500 kilometrů jižně od Káhiry, patří zřejmě prvnímu faraonu 13. dynastie Sebekhotepovi I., který vládl před více než 3700 lety. Čí je dosud anonymní křemencový sarkofág se podařilo zjistit teprve nedávno – díky nálezu zlomku tabulky s faraonovým jménem a vyobrazením. Kromě ní byly v hrobce i nádoby na mumifikované královy orgány a další předměty.
Hubbleův vesmírný teleskop využil principu tzv. gravitační čočky, aby se podíval do časů, vzdálených jen 500 milionů let od velkého třesku. Na sérii snímků je zachyceno na tři tisíce objektů, hlavně relativně malých, hustě nakupených jasně modrých galaxií. Některé z nich jsou až tisíckrát menší než Mléčná dráha. Vesmír byl před 13 miliardami a 200 miliony lety po chemické stránce daleko jednudušší než dnes – neobsahoval např. vůbec žádné kovy.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 3/2014, 18. ledna.
