Torvosaurus, největší dravec Evropy a mražený virus z Čukotky
Povinný úklid na Mount Everestu i na oběžné dráze kolem Země a chátrající Pompeje.
Od dubna se žádný horolezec nesmí vrátit do základního tábora pod Mount Everestem s prázdnou. Podle rozhodnutí nepálských činitelů musí každý snést ze svahů hory alespoň osm kilogramů odpadků, kromě těch, které sám vyprodukuje. Je známo, že svahy nejvyšší hory světa jsou doslova pokryté odpadky. Kromě těch běžných tam leží haldy kyslíkových lahví, lidské exkrementy – a také těla méně šťastných dobyvatelů hory, konzervovaná mrazem.
Týmu francouzských vědců se podařilo oživit dosud neznámý obří virus, zamrzlý 30 000 let v sibiřském permafrostu, věčně zmrzlé půdě. Našel se ve vzorku, odebraném z hloubky 30 metrů v tundře na Čukotce, nejvýchodnějším výběžku asijské pevniny. Rozmrazený virus se ihned začal množit. Podle vědců je naštěstí neškodný – napadá pouze jednobuněčné měňavky. Nedá se však vyloučit, že permafrost ukrývá i jiné, nebezpečnější mikroorganismy.
Největším známým dravcem Evropy byl jurský masožravý dinosaurus Torvosaurus gurneyi, jehož pozůstatky objevil v roce 2003 amatérský hledač fosilií nedaleko portugalského městečka Lourinhã. Dravec podle nedávno uveřejněného popisu měřil deset metrů, vážil čtyři až pět tun a v čelistech měl ostré zuby dlouhé až deset centimetrů. Torvosauři žili před 150 miliony lety nejen v Evropě, ale také v Severní Americe – v Coloradu, Utahu a Wyomingu.
Italské Pompeje, zničené v roce 79 n.l. výbuchem Vesuvu a částečně odkryté v moderní době, na vzduchu trpí a chátrají. O prvním březnovém víkendu se vinou silných dešťů zhroutila část zdí Venušina chrámu i obvodová zeď pompejského hřbitova. Není to poprvé. Odborníci varují, že se pro zabezpečení vykopávek a restaurování staveb dělá příliš málo. Snad i z těchto důvodů se dnes v Pompejích neprovádějí žádné větší nové odkryvy.
Na oběžné dráze kolem Země obíhají tuny kosmického odpadu, vesměs v podobě malých úlomků, které ale představují velké nebezpečí pro nové družice i kosmické lodi. Proto se chystá řada projektů v rámci velkého kosmického úklidu. Australští vědci mají v plánu odklánět některé nebezpečné objekty z letové dráhy pomocí laserových paprsků, které je zároveň zpomalí, takže rychleji klesnou do atmosféry, kde bez dalších následků shoří.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 11/2014, 15. března.
