Vedro u Perského zálivu a „buráky“ ve Sluneční soustavě
Projekt na ochranu kubánských žraloků, nová želva z Galapág a těsný průlet velké halloweenské planetky.
Nepodaří-li se snížit množství oxidu uhličitého v ovzduší, oblast Perského zálivu se stane neobyvatelnou, píše se ve studii, uveřejněné v časopise Nature Climate Change. V Abú Zabí, Dubaji, Dauhá, Kuvajtu i ve městech na pobřeží Íránu by po roce 2070 mohly teploty běžně stoupat až k 60 stupňům Celsia. Spolu s vysokou vlhkostí vzduchu by šlo o vražednou kombinaci – lidské tělo pak ztratí schopnost ochlazovat se pocením, a to má fatální následky.
Kuba spustila ambiciózní program na ochranu žraloků, na kterém se podílí také americká organizace Environmental Defense Fund. U kubánského pobřeží vzniknou chráněné rybí oblasti, rybáři budou proškoleni v rozeznávání žraločích druhů a budou se muset podřídit přísným kvótám, co se velikosti a počtu ulovených žraloků týče. Kolem Kuby žije téměř pětina všech žraločích druhů, ale jejich populace se i tady vinou nadměrného rybolovu zmenšují.
Skoro na každém ostrově tichomořského souostroví Galapágy žije endemický druh či poddruh obřích želv, které na ostatních ostrovech nenajdete. Pouze na největším ostrově Isabela žije pět různých populací. Jak ale nedávno prokázaly testy DNA, i na ostrově Santa Cruz se vyskytují dva druhy. Populace nově popsaných želv Chelonoidis donfaustoi čítá asi 250 jedinců, zatímco početnějších santacruzských želv Chelonoidis porteri je kolem dvou tisíc.
Kolem Země prolétla v sobotu 31. října večer asi půlkilometrová planetka 2015 TB145, objevená teprve 10. října astronomy z Havaje. Byla od nás vzdálená skoro půl milionu kilometrů, takže od ní nehrozilo žádné nebezpečí. Pro astronomy bylo sledování tohoto asteroidu vítanou příležitostí k vyzkoušení nových přístrojů. Na druhou stranu je to i varování, že se v blízkosti Země mohou znenadání objevit i velké planetky, o kterých dosud nevíme. A nemusí nás vždycky minout.
„Burský oříšek“ je mezi vesmírnými tělesy poměrně rozšířený tvar. Vypadají tak některé planetky, kometa Čurjumov-Gerasimenko, ale třeba i malý měsíček Pluta Kerberos. Ukázaly to nedávno doručené snímky sondy New Horizons. Podle vědců vznikají podobné objekty srážkou a splynutím dvou původně samostatných těles. V případě Kerbera má větší část průměr osm a menší pět kilometrů. Sonda měsíček snímkovala ze vzdálenosti 400 tisíc kilometrů.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 44/2015, 31. října.
