Velký rysí cestovatel a šest „Marťanů“ na Havaji
Stoupající hladiny světových moří, kartografové a ostrovy v Estonsku, nové australské kombinézy proti žralokům.
Tým vědců z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dospěl k závěru, že vinou postupného oteplování naší planety stoupnou už v příštím století hladiny světových moří a oceánů nejméně o metr; možná i o víc. Problémy to podle odborníků přinese zejména Asii a Tichomoří, postižena budou i velká města jako Dháka, Singapur nebo Tokio. V ohrožených oblastech dnes žije více než 150 milionů lidí. Těžko říci, kolik to bude za sto let.
Pobaltské Estonsko zvětšilo svou rozlohu o 112 čtverečních kilometrů, a to především díky hledání rezerv na vlastním území. Tamní Státní kartografický úřad si dal práci a za použití moderních technologií a leteckého snímkování „zkontroloval“ estonské ostrovy a ostrůvky v Baltském moři i na stovkách estonských jezer. Ukázalo se, že pozornosti kartografů jich doposud unikalo 834. Právě jejich rozloha nyní navýšila celkovou rozlohu země.
Australští surfaři zkouší na svých kombinézách nové barevné vzory, které by je měly chránit před žraloky. Ti za posledních pět let u pobřeží Západní Austrálie zabili nejméně sedm lidí. Jedním ze vzorů jsou třeba zebří pruhy, které mají podle vědců ze Západoaustralské univerzity žraloky zmást, protože se nepodobají ničemu, co jsou tito dravci zvyklí lovit. Jiný vzor prý zase napodobuje vodu, takže žraloci by měli mít problém plavce vůbec spatřit.
Na česko-bavorsko-rakouském pomezí žije podle odhadů mezi šedesáti až osmdesáti rysy. Zoologům se díky fotopastem podařilo prokázat, že tato zvířata po celém území volně migrují a jsou schopná se přemístit i na poměrně velké vzdálenosti. Například rysí samec Luděk se mezi letošním dubnem a srpnem přestěhoval z Prachaticka do okolí rakouského Lince. Musel přitom přejít řadu frekventovaných silnic a dokonce překonal i Dunaj.
Šest vědců – tři muži a tři ženy – stráví celý rok v simulované marsovské stanici na havajské hoře Mauna Loa. Opustit ji budou moci vždy jen nakrátko a ve skafandrech. V kopuli stanice má každý z nich svůj malý pokoj s lehátkem a pracovním stolem, k jídlu jen rozpustné potraviny a omezený přístup na internet. Vědci „zvenčí“ chtějí na těchto „Marťanech“ zkoumat mimo jiné i to, jak se budou v dlouhodobé izolaci chovat k sobě navzájem. Astronauti, kteří se jednou vypraví na Mars, stráví spoustu času v nevelkém uzavřeném prostoru a je proto nutné, aby se dokázali vyvarovat „ponorkové nemoci“, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich výkonnost i vědecké výsledky expedice.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 36/2015, 5. září.
