Velmi fotogeničtí "červíci"

8. prosinec 2002

Rozhovor o jedné fotografické zahádě s badatelkou a publicistkou Jitkou Lenkovou.


Logo

Každý z vás už někdy něco podobného vyfotografoval - různé světelné, šedé či barevné skvrny, šmouhy, světélka a nebo mlžnaté útvary bez jasných kontur. Věci, které jste při fotografování před objektivem rozhodně neměli, jak jste přesvědčeni; přesto na snímcích jsou. Takové jevy mohou vzniknout třeba díky kazu na negativu a nebo při jeho nepodařeném zpracování. Může to být hmyz, dešťové kapky a v případě mlžnatých útvarů třeba cigaretový kouř, osvícený fotobleskem; může jít i o prostý odraz světla, nečistotu na objektivu, případně o nějakou technickou závadu přístroje. Nebo o váš vlastní prst. Existuje mnoho způsobů, jak dostat na fotografii něco, co tam být nemá. Přesto býváme občas více než překvapeni tím, co všechno se na snímcích může objevit. Docela zvláštní obrázky například nedávno na internetu zveřejnili badatelé z Badatelského centra Statenice. Povídal jsem si o nich s publicistkou Jitkou Lenkovou.

Podle fotografií z vaší kolekce, kterou si lze prohlédnout na webu to vypadá, jako by nás hlídaly a nebo snad pronásledovaly útvary, které se ze všeho nejvíce podobají světélkujícím hadicím od vysavače...

Ta asociace s hadicí od vysavače je skutečně asi nejpřesnější. Na všech fotografiích je to takový smyčkovitý útvar s jasnou, příčně žebrovitou strukturou. My jsme se poprvé s tímto úkazem setkali na tiskové konferenci jednoho z předních německých badatelů, dnes už bohužel zesnulého Johannese Fiebaga (Autora knih UFO - únosy lidí a UFO - útok nebo sblížení, které vyšly i v češtině. Pozn. autor). Smyčka se objevila na okraji fotografie dokonce hned dvakrát za sebou; tyto u nás historicky první snímky pořídil Vladimír Liška. Pak se úkaz začal objevovat častěji. Podruhé se nám ho podařilo vyfotografovat v Tírynsu, což je megalitický hrad v Řecku a potom už začaly podobné fotografie nosit další a další naši známí. Jev je dokonce popsán i v literatuře, Randlesová a Hough o něm píší ve své velké Encyklopedii nevysvětleného. Je tam přetištěna jedna fotografie ze svatby, opět s tou žebrovitou hadicovitou smyčkou.

Až na výjimky byly všechny vámi zveřejněné fotografie pořízeny v určitých, řekněme "záhadologických" souvislostech. Není to trochu podezřelé?

Na návštěvě megalitického hradu v Tírynsu Podezřelé jsou ty smyčky samy o sobě. My je máme zdokumentovány i odjinud. Magazín 2000 uveřejnil jednu velice zdařilou fotografii žebrovité smyčky u kruhů v obilí ve Švédsku, ale máme tu i fotografie, vzniklé při docela obyčejné příležitosti - při zabijačce. Tyto snímky jsou pozoruhodné tím, že tam jeden útvar vyfotografovali přibližně ve stejnou dobu nezávisle na sobě dva lidé dvěma různými fotoaparáty. Početně asi nejobsáhlejší je série snímků z vánoc. Ne, že by to byla tak mimořádná událost - je to asi proto, že o vánocích se vždycky ve všech rodinách víc fotografuje. Snad jedině by se v tomto případě dalo mluvit o určitém emočním vypětí zúčastněných a nebo může jít o nějakou zvláštní kvalitu místa. Máme ale třeba i velice zdařilou fotografii pejska, jejíž autorka nám napsala, že se v té chvíli nic mimořádného nedělo, a že byli všichni v pohodě a šťastní. Jiná autorka jiné fotografie, uveřejněné v Astru naopak píše, že v době, kdy pořizovala snímek zemřela její maminka; podobné vzpomínky mají i autoři dalších fotografií.

Kolik podobných fotografií v současné době archivujete?

Nemluvila bych asi o počtu fotografií, ale spíše o počtu zachycených úkazů, protože jeden takový úkaz se může objevit v sérii hned na několika po sobě následujících snímcích. To je třeba případ toho Tírynsu. Odtamtud máme celkem sedm fotografií. Na šesti z nich úkaz je, na té, která bezprostředně následovala už ne. Jako by se to bleskurychle objevilo a zase bleskurychle zmizelo. Stejný mechanismus vzniku popisují i u toho švédského kruhu, kdy na dvou fotografiích smyčka je, dokonce o kousek posunutá a na obrázcích, které těmto dvěma snímkům bezprostředně předcházejí a nebo po nich následují, smyčka není. Podobný je i dvojitý záběr z tiskové konference s Johannesem Fiebagem; i tam došlo k posunu. Protože nás tento fenomén zaujal, začali jsme shromažďovat nejenom fotografie smyček, ale i dalších podobných úkazů, jako je třeba jakési "rozplizlé kolečko", kruhový útvar s kráterovitou strukturou - jako když se díváte na fotografii Měsíce nebo Marsu. Jen je ten útvar zase mlžnatý a průhledný. Těchto fotografií máme asi pět nebo šest a smyček kolem deseti. Kromě nich jsme začali shromažďovat i další srovnávací snímky. Mám třeba fotografii z Faustova domu, na které je velice pěkný červený pruh; ale já dobře vím, že vznikl tak, že mi do fotoaparátu prošlo světlo. Což je kuriozita jiného druhu, neboť ten aparát byl vánoční dárek a selhal právě ve Faustově domě. Špatně převíjel, takže jsem ho omylem otevřela a film částečně osvítila. Přístroj jsme samozřejmě reklamovali a do Faustova domu jsme vzali druhý aparát, vyměněný. I on selhal. Vydržel až třetí. Potom máme v kolekci ještě různé kazy na filmu. Když je třeba na barevném filmu špatná emulze, může to ve výsledku udělat takový tříbarevný obláček, jakési UFO. Shodou okolností jsem právě teď sbírku pořádala, protože jsem si pořídila nový scanner, abych ji mohla zveřejnit na internetových stránkách plzeňského Klubu psychotroniky a UFO. Napočítala jsem přitom 86 položek fotografií se záhadnými objekty a nebo fotografií srovnávacích. Dělali jsme i různé pokusy. Po delším úsilí se mi například podařilo vyfotografovat poutko od fotoaparátu. Opravdu nevypadá jako ty smyčky.

Konzultovali jste problematiku s odborníky, fotografy?

Konzultovali, a nejenom my. Často se nám stává, že když někdo pošle fotku, připíše k ní - byl jsem ve dvou minilabech, nikdy v životě nic podobného neviděli, neumí to vysvětlit a podobně. Já sama jsem o tom mluvila s panem fotografem Novotným z projektu Záře, který to ale v podstatě odsoudil jako naprostý humbuk a podvod z mé strany. Přiznám se, že mě to zamrzelo. Nemá přece smysl, abych si něco podobného vymýšlela - i když samozřejmě vy ani on jste u toho nebyli a nemusíte mi tedy a priori věřit. Náhoda, že by stejným způsobem někdo zfalšoval fotografie na nějakých deseti, patnácti místech je ovšem nemyslitelná. Takovým skeptikům vždycky říkám - když víte, že jsem vás podvedla, tak ten můj podvod napodobte; dokažte mi, že se to dá zfalšovat. Co se těch vlastních úkazů, zejména té smyčky týká, já osobně se domnívám, že to je snad záběr nějaké energie, která v dané chvíli zapůsobila na emulzi filmu a že to je energie toho druhu, která je přítomna celosvětově a vyskytuje se nezávisle na nás. Hezkou teorii má paní co vyfotila toho už zmíněného pejska. Ta se dokonce domnívá, že to je živé zvířátko, žijící v jiném rozměru; jakýsi červ. Říká mu olgojus chorchojus a považuje ho za dobrého ducha domácnosti.

Kam bude směřovat vaše další bádání v této oblasti?

Byla bych ráda, kdyby ty stránky, které je možné najít na serveru www.kpufo.cz, vzbudily pozornost nejenom těch, kteří podobné snímky mají, ale hlavně dalších odborníků, zejména vědců - fyziků, kteří by byli schopni nějakým způsobem tento jev vysvětlit a hlavně, což považují vědci za podstatné, ho reprodukovat, je-li to možné. Proto jsme se pustili do toho poměrně náročného úkolu vystavit všechny existující snímky na internetu a zpřístupnit je tak veřejnosti. Já sama jsem o tom už napsala několik článků, pokaždé se objevily nějaké další fotografie, ale vysvětlení žádné. Jenom pro informaci - nejstarší obrázky, které máme my jsou z roku 1994, ale existují i starší kousky z 80. let.

Hadice, kolečka - to jsou útvary jakž takž ohraničené. Ale já vím, že existují i fotografie různých nejasných, neohraničených objektů, dokonce i různých kouřových a duchovitých jevů. Ty shromažďujete také?

Shromažďujeme všechno podivné, co se na fotografiích objeví i všechny druhy kazů, třeba i záměrně vzniklých. Mám například podezření, že některé ty podivné útvary o nichž jste se zmínil mohou vzniknout tím, že si člověk nevědomky prstem zakryje blesk, zvláště na kompaktních aparátech. Nebo nešťastnou náhodou zakryje objektiv, i když samozřejmě neúmyslně. Shromažďujeme tedy i nejrůznější kazové fotografie. Takže prosím - nevyhazujte je a pošlete nám je.

Kontakt na Jitku Lenkovou najdete na už zmíněných internetových stránkách. Přesná adresa je sweb.cz/foto.o/. Na této adrese si můžete také prohlédnout další fotografie z kolekce Badatelského centra Statenice. Některé ty fotografie jsou opravdu dost zvláštní? Hlodá ve vás červík pochybnosti? NAPIŠTE NÁM CO SI O NICH MYSLÍTE VY!

Frederik Velinský
Fotografie z archivu Badatelského centra Statenice poskytla Jitka Lenková.

autor: frv
Spustit audio