Vesničané, déšť meteoritů v Turecku a návrat bobrů do Prahy
Mrazivá „archa“ pro ohrožené druhy živočichů, další ztráta pro severní bílé nosorožce a hromada římských mincí ve švýcarském sadu.
Už víc než deset let běží na univerzitě v anglickém Nottinghamu projekt, nazvaný Frozen Ark. Jeho hlavní náplní je získávání a uchovávání vzorků DNA a buněk ohrožených živočišných druhů. Ve speciálních mrazácích se v současnosti nachází zhruba 48 tisíc vzorků od pěti a půl tisíce zvířecích druhů, kterými přispěly desítky zoologických zahrad a dalších partnerů. Získané vzorky by jednou mohly posloužit ke znovuvytvoření zmizelých organismů.
Jedním z výhledových kandidátů je severní bílý nosorožec, o jehož záchranu se už dlouho snaží ZOO Dvůr Králové nad Labem. Bohužel, poslední dobou přicházejí o těchto nosorožcích samé špatné zprávy. Naposledy před několika dny z amerického San Diega, kde kvůli těžkým zdravotním komplikacím museli utratit samici Nolu. Poslední tři severní bílí nosorožci, samec Súdán a samice Nájin a Fatu, přežívají v keňské rezervaci Ol Pejeta.
Žádné problémy naopak netrápí bobry evropské, kteří se šíří po našich řekách. Podle záznamů z fotopastí, které provozuje Česká zemědělská univerzita, se už dokonce vyskytují i v Praze, kam se vrátili po 185 letech. Ze dřeva postavili typický hrad, který obývá minimálně dvoučlenná rodina. Kde přesně se tento hrad nachází, nechtějí vědci s ohledem na možné nežádoucí vyrušování prozradit. V celé republice žije podle odhadů více než 4000 bobrů.
Jeden švýcarský farmář narazil při likvidaci krtinců ve svém třešňovém sadu na hromadu starých římských mincí. K nálezu přivolal archeology, kteří napočítali 4166 mincí, vesměs ve velmi dobrém stavu. Nejstarší z nich pocházela z roku 274 našeho letopočtu a zdobil ji portrét císaře Aureliana. Mince jsou převážně bronzové, s vysokým, až pětiprocentním obsahem stříbra. Podle odborníků to vypadá, že byly v oběhu jen krátce – anebo vůbec ne.
Letos v září zasypal provincii Bingöl na východě Turecka déšť meteoritů, které se vzápětí staly předmětem čilého obchodu ze strany místních vesničanů. Podle dostupných informací si už sběrem meteoritů vydělali přes milion tureckých lir, což je v přepočtu necelých devět milionů korun. Největší nalezený kus byl velký asi jako mužská pěst a vážil jeden a půl kilogramu. Podle odborníků se jedná o tzv. howardity, které pocházejí planetky Vesta.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 48/2015, 28. listopadu.
