Vliv ohně na rozvoj lidské kultury a úlovky českých paleontologů
Měřicí věž uprostřed amazonského pralesa, nová americká sonda u Marsu a Manětínská oblast tmavé oblohy.
O amazonském pralese se často mluví jako o „zelených plicích“ naší planety. Skutečný význam a fungování pralesa z pohledu chemických a fyzikálních procesů v atmosféře zkoumají vědci pomocí měřicích stanic, k nimž brzy přibude velká ocelová věž daleko od civilizace, asi 200 kilometrů od brazilského města Manaus. Konstrukce, vysoká 325 metrů, ponese přístroje, určené ke sběru dat o počasí, k měření teploty, vlhkosti a také koncentrací oxidu uhličitého.
Čeští paleontologové nedávno představili novinářům své úlovky z oblasti Antarktického poloostrova, kde strávili už deset výzkumných sezón. Podařilo se jim tam najít část kostry druhohorního mořského ještěra plesiosaura, staré zhruba 75 milionů let, ale také třeba vůbec první antarktické fosilie mořských hub – spongií. Do České republiky přivezli z Antarktidy i stovky dalších zkamenělin – mezi nimi ryby, loděnky, amonity, ale také raky.
Na rozvoj kultury a pospolitosti mezi lovci a sběrači měly zásadní vliv večerní „sedánky“ u ohně. Americká antropoložka Polly Wiessnerová své tvrzení podložila půlročním výzkumem Křováků v africké Botswaně a Namibii. Zatímco přes den se zabývali hlavně organizací práce, večer u táboráku si vyprávěli zážitky, věnovali se tanci, zpěvu a obřadům. Tím se možná i u našich předků upevňovaly a předávaly důležité kulturní normy, jimiž se řídíme i dnes.
Od 22. září krouží kolem rudé planety americká sonda MAVEN. Během své výzkumné mise bude zkoumat horní vrstvy marsovské atmosféry. Mars před miliardami let nebyl tak nehostinné místo, jako dnes; atmosféru měl natolik hustou, že se na jeho povrchu vyskytovala i tekoucí voda. Pak ale jeho vzdušná obálka vymizela a Mars se změnil v rudou poušť. Vědci doufají, že jim sonda MAVEN pomůže lépe pochopit, jak a proč k tomu došlo.
Česká republika má od poloviny září už třetí rezervaci tmavé oblohy. To jsou místa, kde noční oblohu příliš nenarušují světla z lidských sídel, takže tam panuje relativní tma, vhodná například pro astronomická pozorování. Nová, Manětínská oblast tmavé oblohy, se nachází na severním Plzeňsku v okolí Nečtin a Manětína. Další dvě rezervace tmy s minimálním světelným znečištěním byste našli kolem horské osady Jizerka v Jizerských horách a také v Beskydech.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 39/2014, 27. září.
