Výzkum záhadné temné energie a malý poklad z Národní třídy

28. září 2013

Ptáci jako přenašeči odolných bakterií, konec výzkumné mise sondy Deep Impact a nový japonský kosmický dalekohled.

Volně žijící ptáci na území celé Evropy jsou často nositeli bakterií, odolných vůči antibiotikům, zjistili badatelé z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Některé z těchto bakterií mohou u lidí způsobit vážné infekce. Zdrojem rezistentních kmenů je podle výzkumníků nedostatečně vyčištěná odpadová voda, která teče do vodních toků z čističek. Až dvě třetiny vzorků například obsahovaly vysoce rezistentní bakterie Escherichia coli.

Při výzkumu na stavbě hotelu na rohu pražské Národní třídy a Mikulandské ulice našli archeologové malý poklad – 33 tříkrejcarových mincí ze 17. století, které v prostoru bývalého dvora kdosi zakopal po třicetileté válce. Nebyla to žádná zvláštní suma – tolik si v té době mohl za týden vydělat zedník nebo havíř. Zkoumaná parcela přinesla ovšem i spoustu dalších nálezů. Nejstarší z nich pocházejí z 11. století.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír oznámil, že ukončil misi úspěšné sondy Deep Impact, se kterou se nepodařilo obnovit přerušené spojení. Jejím primárním cílem byla kometa Tempel 1, kterou v roce 2005 zasáhla projektilem a vyvržený materiál zkoumala svými přístroji. Pak zamířila kamery na vzdálené hvězdy, o kterých se ví, že je obíhají planety i na další objekty. Vydala se i na průzkum komety Hartley 2, kolem níž prolétla v září 2010.

Sonda Deep Impact u komety Tempel 1

Japonci vypustili na oběžnou dráhu kolem Země kosmický dalekohled Hisaki, zaměřený na dálkový průzkum Venuše, Marsu a Jupitera – konkrétně jejich magnetosféry a také atmosféry v oblasti extrémního ultrafialového záření. Teleskop vynesla nová raketa Epsilon, navržená tak, aby ji bylo možné připravit ke startu za pouhý týden. Na její vypuštění stačí jeden či dva přenosné počítače a méně než deset techniků.

Na observatoři Cerro Tololo v Chile byl zahájen vědecký program zkoumání tzv. temné energie. Hlavním nástrojem výzkumu je 570 MPx fotoaparát připojený k teleskopu, kterým chtějí vědci pořizovat snímky galaxií, objevovat supernovy a do podrobna tak zmapovat historii zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Tím je podle nich vinna právě temná energie, která podle propočtů tvoří skoro tři čtvrtiny celého vesmíru. Nikdo ale neví, co to vlastně je.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 40/2013, 28. září.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio