Objevy a události2. července  2016 v 18:10  

Zelenina pro Marťany a velkoměsta, která se propadají

Rajče (ilustrační obrázek) - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Rajče (ilustrační obrázek)Foto: Fotobanka Stock.xchng

Nový minerál příbramit, tragédie antilop sajg tatarských v Kazachstánu a další úspěch indické kosmonautiky.

Čínská metropole Peking se každý rok vinou neregulovaného čerpání spodní vody propadne o 11 centimetrů. Ukázala to data ze satelitů. Nejvíce trpí čtvrť Čchao-jang se svými mrakodrapy a dopravními stavbami. Pokles půdy trápí i jiná velká města. Nejmarkantnější je to podle vědců u mexické metropole Ciudad de México, která stojí na místě bývalého aztéckého Tenochtitlánu a zaniklého jezera Texcoco. Ta každoročně poklesne až o 28 centimetrů. 

Na odvalu historické uranové šachty číslo 16 u Příbrami našel v roce 2007 geolog Hornického muzea Pavel Škácha neznámý minerál. Kovově lesklý kámen obsahoval měď a také polokovy antimon a selen. Objev nedávno oficiálně uznala Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci. Zároveň souhlasila s tím, aby se nový minerál jmenoval příbramit. Z dvaceti členů komise se při hlasování o názvu zdrželi jen tři, kterým vadily háček a čárka v názvu minerálu. 

Mrakodrapy v Pekingu - Foto:  CobbleCC,  Wikipedia Commons

Mrakodrapy v PekinguFoto:  CobbleCC, Wikipedia Commons

Viníkem epidemie, která loni v Kazachstánu během pár týdnů „zkosila“ na dvě stě tisíc antilop sajg tatarských, byla asi enterotoxemie, způsobená běžnými střevními bakteriemi. Ty se při předávkování škroby, cukry či bílkovinami množí a produkují škodlivé toxiny. K rozšíření nemoci přispěly podle vědců deště, které sajgám zajistily nezvykle velký přísun potravy. Počty antilop se nakonec postupně stabilizovaly; dnes žije v Kazachstánu něco přes sto tisíc sajg. 

Univerzita v nizozemském Wageningenu testuje pěstování rostlin na napodobené marsovské půdě, kterou vyrábí americká NASA. Vědci se přitom zajímají především o obsah těžkých kovů ve vypěstovaných rostlinách, které by mohly kolonistům na rudé planetě způsobit újmu na zdraví. Testem deseti plodin prošly úspěšně čtyři, na kterých by si jednou „Marťané“ mohli opravdu pochutnávat. Prakticky bez těžkých kovů byly ředkvičky, hrášek, žito a rajčata. Více se dozvíte v článku na webu Phys.org, aktuality můžete sledovat na Facebooku Food for Mars and Moon

Miniaturizace satelitů, jejich stále se zvyšující specializace a normované rozměry umožňují v současnosti hromadné vypouštění i několika desítek družic naráz. Při rekordním letu v roce 2014 jich ruská raketa vynesla 37. Podobného úspěchu dosáhli minulý týden také Indové, jejichž nosná raketa, která startovala z kosmodromu Šríharikota, dostala na oběžnou dráhu 20 satelitů, vesměs velmi malých, z nichž třináct bylo amerických. Mezi vypuštěnými družicemi byl také indický kartografický satelit a další umělá tělesa z Kanady, Německa a Indonésie. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 27/2016, 2. července. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas