Žízniví mamuti z ostrova sv. Pavla a horko v Oxfordském muzeu

Model mamuta v muzeu v kanadské Victorii - Foto: Flying Puffin,  CC BY-SA 2.0

Model mamuta v muzeu v kanadské VictoriiFoto: Flying Puffin, CC BY-SA 2.0

Hora jako norský dárek k finskému výročí, nejstarší stojící rotunda ve střední Evropě a plány na nové družice Marsu.

Norská vláda možná daruje sousednímu Finsku k jeho stému výročí nezávislosti vrchol hory Halti. Hranice mezi oběma státy totiž probíhá dost nelogicky asi 20 metrů pod ním. Zatímco hornaté Norsko má spoustu jiných, vyšších kopců, a ztráta zhruba 1,5 hektaru území by ho také nebolela, pro rovinaté Finsko by se Halti se svými 1365 metry stala nejvyšším vrcholem. Prozatím je nejvyšším bodem Finska jeden z výběžků hory, který je o 41 metrů nižší. 

O tom, že čistota někdy i škodí, se přesvědčili v Oxfordském univerzitním přírodovědném muzeu. Nechali totiž vyčistit skleněnou střechu historické budovy, z níž byla sňata i stará a poničená ochranná vrstva proti UV záření. Výsledkem je nárůst teploty v sálech. Čtyřicetistupňové horko ohrožuje vzácné exponáty – kostru dinosaura nebo pozůstatky vyhynulého ptáka dronta mauricijského (Raphus cucullatus). Položení nové ochranné vrstvy však musí schválit oxfordská radnice. 

Planeta Mars - Foto: NASA/JPL Caltech

Planeta MarsFoto: NASA/JPL Caltech

Jedna z posledních populací mamutů vymřela před 5600 lety na ostrově sv. Pavla v Beringově moři – asi žízní, říkají vědci. Změna klimatu na konci doby ledové zapříčinila vzestup hladiny moří. Plocha ostrova se drasticky zmenšila a moře pohltilo sladkovodní zdroje. Zbylo jen pár napajedel, u kterých se zvířata shromažďovala, ničila vegetaci, terén podléhal erozi a erodované usazeniny zanášely vodní zdroje. Když vyschly úplně, v krátké době byl konec. 

Rotunda sv. Jiří u Nitranské Blatnice na Slovensku aspiruje na titul nejstarší stojící rotundy s původními zdmi ve střední Evropě. Až do 70. let minulého století byla přitom považována za renesanční kapli, pak za románskou stavbu z 11. století. Letos na jaře prokázalo radiokarbonové datování malty a drobných organických nálezů, že stavba pochází už z 9. století. Nedá se vyloučit, že byla postavena ještě před příchodem Cyrila a Metoděje

Kolem Marsu dnes krouží pět umělých družic, shrnuje web Kosmonautix.cz – tři americké, jedna evropská a jedna indická; společná evropsko-ruská k Marsu letí. Do budoucna však bude nutné tento park obměnit. NASA proto v červenci oslovila pět osvědčených firem, aby začaly pracovat na konceptu nové orbitální sondy, která by zajistila především dva základní požadavky – kvalitní a přesné snímkování povrchu a co nejvyšší přenosovou rychlost. Je už zkrátka nutné myslet na to, že na Marsu budou přistávat stále chytřejší vědecká zařízení a z povrchu budou přes družice chodit stále větší balíky dat. A co teprve, až na Marsu přistanou lidé? 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 32/2016, 6. srpna. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas