Zkamenělý prvohorní prales v Číně a znovuzrozené pivo ze dna Baltu
Mizející ptáci Evropy, evakuační systém v kosmické lodi Orion a úspěch čínské experimentální družice Čchang-e 4.
Za posledních třicet let zmizela z evropské přírody asi pětina ptáků, píše se ve studii, publikované v časopise Ecology Letters, na níž se podíleli i čeští vědci. Alarmující podle nich je, že 90 procent z této ztráty představuje necelá čtyřicítka nejběžnějších druhů, jako jsou třeba vrabci, skřivani, špačci nebo koroptve. Jejich úbytek přitom může mít nepříjemné následky i pro člověka. Ptáci mj. likvidují škůdce, rozšiřují semena a působí i jako „hygienická služba“.
Jak vypadal prvohorní prales před více než 225 miliony let, v období permu, zkoumají společně čínští a čeští paleontologové na lokalitě Wu-ta na severu Číny. Vegetace se tam dochovala v předpolí uhelného lomu naprosto unikátním způsobem, takřka „nastojato“, díky dokonalé konzervaci jemným sopečným popelem. To umožňuje rekonstruovat nejen podobu rostlin, ale i celých společenstev a životních podmínek, které na lokalitě panovaly.
V roce 2010 byl u Ålandských ostrovů v Baltu nalezen vrak lodi, která se před 170 lety potopila s nákladem šampaňského. Stále bylo pitné. Vylovené pivo se nikdo pít neodvážil. Chemici prozkoumali jeho složení a usoudili, že jde o pivo belgické. Identifikovali dokonce kulturu použitých kvasnic. Díky tomu nakonec mohl jeden finský pivovar uvařit „repliku“ tohoto moku ze začátku 19. století. Je prý sladší než současná piva a obsahuje 4,5 procenta alkoholu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír se po nedávné havárii nosné rakety Antares nechal slyšet, že všechny kosmické lodi, které by NASA chtěla v budoucnu využívat ke startům lidských posádek, musí mít evakuační systém pro případ mimořádných událostí. Týká se to i nově vyvíjené kosmické lodi Orion. Posádka by měla mít možnost katapultovat se při nepodařeném startu během několika sekund, ve výšce asi 1600 metrů nad zemí.
Osm dní byla na cestě čínská experimentální družice Čchang-e 4, která obletěla Měsíc a úspěšně se vrátila na Zemi. Hlavním cílem její mise bylo vyzkoušet technologie, které budou využity během letu následující sondy Čchang-e 5. Ta by měla v roce 2017 na Měsíci přistát, odebrat vzorky hornin z jeho povrchu a vrátit se s nimi zpátky. Právě mimořádně choulostivou fázi automatického přistání její předchůdkyně, zdá se, bravurně zvládla.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 45/2014, 8. listopadu.
