Zmenšující se Merkur a neobvyklé orientační schopnosti krajt
Časný přílet prvních vlaštovek, zkamenělé třetihorní stromy z Mydlovar a mrak slunečních částic, který nás minul.
Vlaštovky, o kterých se říká, že přinášejí jaro, letos přilétly dříve než loni. První letošní vlaštovku na území České republiky viděli pozorovatelé v Opavě v pondělí 17. března. Další pozorování přišla z Jihočeského a Jihomoravského kraje a nejvíc vlaštovek se zpočátku ukazovalo ve Zlínském kraji, odkud bylo v prvních dvou týdnech po příletu té první hlášeno sedm pozorování. Podle odborníků se hlavní vlna příletu očekává jako každý rok v první půlce dubna.
Americké vědce udivily orientační schopnosti krajty tmavé. Šest těchto velkých hadů, chycených ve volné přírodě na Floridě, odvezli na místa, vzdálená 21 až 36 kilometrů, kde je vypustili. Jejich pohyb pak monitorovali prostřednictvím implantovaného radiolokátoru. Pět ze šesti hadů se takřka přímou cestou vrátilo do okruhu pěti kilometrů od místa odchytu. Jedné krajtě to trvalo skoro deset měsíců, takže musela mít opravdu velkou motivaci.
U Mydlovar na Českobudějovicku objevil geolog Petr Rajlich při rutinní prohlídce terénu 15 milionů let staré zkamenělé kmeny třetihorních stromů. Jeden z nich je dlouhý pět a půl metru a původně měl asi metr v průměru. Tíha nadložních vrstev ho však během milionů let stlačila na pětinu. Na průřezu kmene jsou dokonce vidět letokruhy. Vzorky dřeva jsou momentálně na expertize ve Švýcarsku, kde se vědci pokoušejí zjistit o jaký strom se jedná.
V červenci roku 2012 jsme se možná jen o chloupek vyhnuli celosvětovému chaosu, tvrdí v nedávno zveřejněné studii američtí vědci. Velký mrak částic vymrštěných erupcí ze sluneční magnetosféry protnul zemskou dráhu pouhých devět dní před průletem naší planety. Kdyby nás naplno zasáhl, způsobil by obří geomagnetickou bouři, která by mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celé Zemi a vážně poškodit družice na oběžné dráze.
Planeta Merkur se zmenšuje. Přestože se nachází blízko Slunce a její povrch je skutečně mimořádně žhavý, toto zmenšování je paradoxně způsobeno chladnutím kovového jádra planety. Proces chladnutí stojí i za postupným vrásněním povrchu planety, na kterém se prohlubují rýhy a rostou hřbety. Zmenšování Merkuru je ale patrné jen díky superpřesným měřením. Za poslední 3,8 miliardy let se totiž Merkur scvrkl – o 14 kilometrů.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 13/2014, 29. března.
