Zubři na Slovensku a úspěšný start Nefritového králíka k Měsíci
Chřástalové mezi Šumavou a Jižním Súdánem, zelená pro rentgenový kosmický dalekohled ATHENA a plány na výstavbu urychlovače částic v Jordánsku.
V národním parku Poloniny na východě Slovenska se daří zubrům. Projekt návratu těchto mohutných býložravců do přírody byl zahájen v roce 2004 vysazením osmi zvířat. Dnes už na Slovensku žije šestnáctihlavé stádo a tři osamělí zubří samci. Jen za letošek přibyla slovenským zubrům tři mláďata. Zubři dnes žijí volně především v Bělorusku, Rusku a Polsku, ale také v Německu nebo Rumunsku. V České republice jsou zatím chováni pouze v oborách.
Němečtí a západočeští přírodovědci sledují pohyb chřástalů polních, ptáků, o kterých se vinou jejich skrytého způsobu života moc neví. Batůžek s vysílačkami, které napájí fotovoltaické články, dostali letos tři čeští samci. Zatímco signál samce Davida ze Slavkovského lesa brzy zmizel, u Goliho a Edy ze Šumavy mohli vědci na dálku sledovat celé jejich putování až do zimoviště v Jižním Súdánu. Do Čech se chřástalové vrací na přelomu května a června.
V listopadu se v Praze konala mezinárodní astrofyzikální konference Prague Synergy 2013. Její účastníci přivítali rozhodnutí Evropské kosmické agentury podpořit projekt sondy ATHENA, jejímž hlavním přístrojem bude dvojitý rentgenový kosmický dalekohled s ohniskovou vzdáleností 11,5 metru. Do projektu, která má startovat někdy ve 20. letech, jsou zapojeni i čeští vědci. Výzkum bude zaměřen na řešení základních otázek o vzniku a struktuře vesmíru.
Zajímavým důkazem toho, že věda se příliš nezajímá o přízemní spory, se stalo zvolení izraelského profesora Eliezera Rabinovici zástupcem ředitele projektu SESAME, jehož cílem je vybudovat v Jordánsku vědecké středisko, vybavené urychlovačem částic. Většina účastnických zemí projektu je přitom z arabských zemí a je do něj zapojen také Írán. Mezi Izraelem a Íránem však panuje otevřené nepřátelství kvůli íránskému jadernému programu.
1. prosince vypustili Číňané sondu Čchang-e 3, která měkce přistane na povrchu Měsíce a vysadí tam vozítko Jü-tchu, Nefritový králík. Rover má šest kol, solární panely a je vybaven spektrometry, kamerami a radarem pro průzkum podpovrchových vrstev. Samotný přistávací modul má na palubě dva ultrafialové teleskopy. Jeden bude zaměřen na Zemi a druhý do vesmíru. Podle serveru Exoplanety.cz půjde o první „lunární hvězdárnu“ v historii.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 50/2013, 7. prosince.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
