Jak se ptáci naučili létat

Rozhovor s kryptozoologem a znalcem dinosaurů Jaroslavem Marešem.

Vzduchu dnes vedle hmyzu kralují především ptáci. Byly však časy, kdy se předkové dnešních ptáků teprve létat učili. Jak a kdy se jim podařilo poprvé vzlétnout? To je otázka, která vrtá hlavou nejednomu paleontologovi...
 

Microraptor gui na kresbě Jiřího Svobody - Foto: Jiří Svoboda

Microraptor gui na kresbě Jiřího SvobodyFoto: Jiří Svoboda


 


Pokud vím, existují dvě teorie... Můžete nám je přiblížit?

Té první se říká arboreální. Vychází z předpokladu, že prvními letci se stali nějací tvorové, kteří žili na stromech. Tito tvorové při skocích z větve na větev, mezi dvěma blízkými stromy a nebo při seskoku ze stromu na zem využívali svého opeření ke klouzavému letu, který neustále zdokonalovali. Opeřené měli všechny čtyři končetiny, které se tak změnily v klouzavá křídla; pomáhal jim i dlouhý ocas. Většina paleontologů se už dříve shodla na tom, že peří se vyvinulo u malých a teplokrevných dravých dinosaurů, z nichž zřejmě ptáci vznikli, a to k ochraně tělesné teploty. Až druhotně bylo peří modifikováno a využito ke klouzavému letu. Druhá teorie, které se říká kurzoriální, vychází z představy, že zmínění malí teplokrevní opeření dinosauři pronásledovali svou kořist rychlým během po zemi. Skákali za ní, snažili se překonat nerovnosti terénu a případně si i pomáhali máváním předních končetin při běhu do svahu, jak to dodnes dělají například někteří kurovití ptáci. Postupně přitom překonávali delší a delší vzdálenosti, až se tímto způsobem naučili létat.

Zastánci této kurzoriální teorie získali časem naprostou převahu. Měli snad nějaké konkrétní důkazy o tom, že vývoj probíhal právě tak a ne jinak?

Stále častěji byly nacházeny fosilie dinosaurů, opeřených takřka výhradně na předních končetinách - a to výrazně prodlouženými pery s prapory, uzpůsobenými k letu. Jejich zástupcem je třeba známý archaeopteryx. Arboreální teorie byla postupně opouštěna. A do toho přišel náhle začátkem letošního roku z Číny objev malého dravého dinosaura, který byl nazván Microraptor gui. Patří mimochodem do skupiny raptorů, čili čeledi Dromaeosauridů, jejímiž dalšími představiteli jsou velociraptor nebo deinonychus, známí například z filmu Jurský park. I u těchto dinosaurů se v moderních paleontologických rekonstrukcích předpokládá, že byli opeření... A tento Microraptor gui je tvor se čtyřmi končetinami, přetvořenými v křídla a dlouhým opeřeným ocasem! Není divu, že se jeho objev stal vědeckou senzací. Zdálo se, že úplně převrací dosavadní většinový názor paleontologů na to, jak se ptáci dostali do vzduchu. Nález se zdál být jasným argumentem pro arboreální teorii.

Znamená to tedy, že byl nalezen rozhodující chybějící článek ve vývoji ptáků? Předpokládaný tvor, který byl už předem nazýván Proavis?

Jak už jsem řekl, zastánci arboreální teorie předpokládali, že tvor, který začal aplikovat klouzavý let mezi větvemi stromů, měl původně právě čtyři opeřené končetiny, přeměněné v křídla. Nazvali ho Proavis, ale až dosud se nikde žádná podobná fosilie nenašla. Většina paleontologů se proto přiklonila k názoru, že tento tvor nikdy neexistoval. Že je nereálnou hypotézou a že vývoj šel úplně jinudy. A najednou se právě takový tvor našel. Ty nálezy jsou naprosto průkazné, viděl jsem jejich detailní fotografie. Našlo se dokonce asi pět jedinců, u kterých jsou jasně rozeznatelná dlouhá pera s prapory, uzpůsobenými k letu; a to na všech čtyřech končetinách. Čínští vědci, kteří objev učinili se domnívají, že je to jednoznačný důkaz platnosti arboreální teorie a že tedy představy o tom, jak se ptáci dostali do vzduchu je nutno změnit.

Co tomu říkají zastánci kurzoriální teorie?

Mají několik silných protiargumentů. Microraptor gui je například zhruba o 20 až 30 milionů let mladší než archaeopteryx. Jenže pokud by byla arboreální teorie správná, musely by čtyřkřídlé formy předcházet formám dvoukřídlým, které se z nich měly vyvinout - čtyřkřídlý mikroraptor by tedy musel být starší formou, než dvoukřídlý archaeopteryx. Nikoliv naopak. A druhý argument - i v jiných živočišných skupinách se vyvíjely druhy, které jsou schopny klouzavého letu ze stromu na strom, jako například tzv. létavé veverky, žáby, dokonce i hadi. Microraptor gui je podle odborníků spíše malým dinosaurem, adaptovaným na stromový život a klouzavý let, než nějakou starou formou praptáka.

Debata mezi zastánci obou teorií samozřejmě pokračuje...

Zastánci arboreální teorie se brání - i když jim nezbývá nic jiného, než uznat, že Microraptor gui je mladší než archaeopteryx. Rozpor ale vysvětlují tak, že v tomto případě jde o velmi starobylou přežívající formu. V každém případě je to velice zajímavý nález, který poskytuje obrázek o různorodosti a mnohosti živočišných forem i o způsobech, jak různě se různí živočichové učili létat... Osobně se domnívám, že tvorové, které nazýváme ptáky, mohli pocházet z různých skupin malých dravých dinosaurů; nemusí mít jednoho jediného společného předka. Paleontologové znají některé již dávno vyhynulé skupiny ptáků, které mají úplně jiný vývojový počátek, než ptáci, kteří žijí na Zemi dnes. Když odbočíme od ptáků a podíváme se třeba na netopýry a kaloně, kteří se nám zdají velice podobní, zjistíme, že spolu vlastně vývojově nesouvisí, i když jsou řazeni do společného řádu Chiroptera. Netopýři totiž vznikli z hmyzožravců, zatímco kaloni z plodožravých opic. Nové čínské nálezy nám tak ukazují plasticitu a různotvárnost vývoje a jsou každopádně pro paleontology mimořádně zajímavé.

Frederik Velinský
Obrázky mikroraptora speciálně pro webové stránky Planetária nakreslil Jiří Svoboda. 

Autor:  Frederik Velinský, Jaroslav Mareš
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace