Poslední mamuti

Poslední mamuti přežívali na ostrově St.Paul u Aljašky.

O tom, proč vlastně vymřeli mamuti se už dlouhá léta vedou rozsáhlé diskuse. Vymření těchto mohutných chobotnatců mohla způsobit změna klimatu nebo je mohli vyvraždit pravěcí lovci, možný je také vliv obou faktorů. Jisté je, že mamuty v žádném případě nevyhubila nějaká náhlá katastrofa, o níž kdysi vedli vášnivé spory milovníci záhad. Prokázalo to i nedávné rozsáhlé radiokarbonové datování mamutích fosilií, jehož výsledky byly v letošním roce publikovány v magazínu Nature.
Podle tohoto datování ještě před 18-13 tisíci lety obývali mamuti celou východní Sibiř a západní Aljašku, včetně pevninského mostu na místě dnešní Beringovy úžiny. Před 10-9 tisíci lety stoupla hladina světových oceánů a pevninský most zmizel; mamuti se udrželi už jen na ostrovech u sibiřského a aljašského pobřeží. Před 8 tisíci lety žili pouze na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu a také na ostrově St.Paul u Aljašky. Obě tyto ostrovní populace jsou mimořádně zajímavé.
Na Wrangelově ostrově se postupem času vyvinula linie trpasličích mamutů, kteří měřili v kohoutku maximálně 180 centimetrů. Není to žádný div. Podobné populace zakrslých slonovitých jsou známé i z jiných ostrovů - menší velikost umožňovala lepší přežití v podmínkách omezeného množství potravy. Před 4300 lety však dorazili na Wrangelův ostrov první lidé a mamuti byli během několika století vyhubeni. Na tichomořském ostrově St.Paul nebyly žádné stopy lidské přítomnosti nalezeny, a tak není vyloučeno, že právě tento ostrov se stal poslední nevyhlášenou mamutí rezervací na světě. Kdy a proč mamuti na ostrově St.Paul vyhynuli není známo. Vědci se domnívají, že na vině byla postupná proměna ostrovních rostlinných společenstev a také rozměry samotného ostrova, který se postupně zmenšoval, jak stoupala hladina oceánu. Podle výpočtů by životaschopná mamutí populace ke svému udržení potřebovala asi 100 čtverečních kilometrů; ostrov St.Paul byl o celých 10 kilometrů čtverečních menší.
I kdyby však ostrov měl potřebné rozměry, mamuti by na něm rozhodně až do dnešních dnů přežít nemohli. Nějaký ten lovec by je časem nepochybně vyčenichal. Vždyť takový mamut, to je opravdu pořádný kus masa!

Frederik Velinský

Psáno podle aktuality Jana Robovského Holocenní mamuti na aljašských ostrovech, Vesmír 83, 2004, s. 609-610. Další informace viz Nature 429, 746, 2004. 

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace