Západočeská zemětřesení - 2. část

Kříží se tu dva tektonické zlomy, jejichž vzájemný pohyb je hlavní příčinou západočeských zemětřesení. Protože jsou však horniny ve zdejším podzemí doslova promazány horkým a silně stlačeným fluidem z vody a plynů, nedochází tu k náhlým a ničivým jednorázovým posunům. Místo nich se energie uvolňuje v obrovském množství drobných posunů, působících zemětřesení menší intenzity. Tyto takzvané zemětřesné roje mohou trvat několik měsíců, dokonce i let; škody, které způsobí jsou však minimální.
Země se na západě Čech zásadnějším způsobem třásla v druhé polovině 80. let minulého století, a pak až letos v říjnu. Během měsíce byly v oblasti registrovány desítky tisíc slabších otřesů, jen několik desítek jich bylo pocítěno lidmi. Z toho jen čtyři otřesy měli magnitudo vyšší a nebo rovno čtyřem stupňům Richterovy škály. Zatím poslední silný otřes byl zaznamenán 28. října v půl desáté dopoledne. V nohách ho cítili nejen Západočeši. Jako slabé pohupování byl zaznamenán i v některých vyšších budovách v Kladně a dokonce i v Praze. Epicentrem všech letošních západočeských zemětřesení je obec Nový Kostel. Údaje o jejich síle vycházejí ze záznamů měřicí stanice, která v této obci stojí. Podobných stanic je v oblasti víc, dokonce tvoří celou síť. Jejími provozovateli jsou Ústav struktury a mechaniky hornin a Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky, kde pracuje mimo jiných také seismolog Josef Horálek. Zeptali jsme se ho, od kdy probíhá v západních Čechách systematické měření a sbírání dat o zdejších zemětřeseních?

Horálek:Zájem vědců samozřejmě nastal po roce 1986, po tom silném zemětřesném roji. V roce 1988 vznikla první permanentní seismická stanice, postupně se tam budovaly další a vznikla velká seismická síť WEBNET, která v současné době sestává z třinácti stanic, které jsou propojeny telemetricky do datového centra na televizní věž Zelená Hora u Chebu a odtud už je síť připojena na standardní internet, takže v podstatě tu aktivitu lze sledovat z kteréhokoli místa, kde je internet přístupný.

Může ji sledovat i veřejnost?

Horálek:Ano, na našich internetových stránkách je odkaz na živé seismogramy, na národní síť České republiky a každý zájemce si může kliknout na stanici Nový Kostel, která je přímo v epicentru zemětřesných rojů a může vidět samotný průběh zemětřesného roje.

Jak se ta data vyhodnocují a k čemu potom získané údaje slouží?

Horálek:Data se vyhodnocují průběžně, průběžně se analyzují. Primární procedura je lokalizace ohniska, to znamená, kde a v jaké hloubce se ohnisko nachází. Druhý stupeň je, na jaké ploše k tomu zemětřesnému procesu dochází, jak je ta plocha orientovaná, jaké jsou vzájemné pohyby bloků, jak velká plocha je při zemětřesení postižena a jaká energie se uvolňuje. To jsou asi takové ty základy zpracovatelské procedury, které dávají představu o seismickém životě té oblasti.

To je, řekněme, takové vyhodnocení toho, co právě je. Ale má to nějaký význam třeba do budoucna? Nechci říct přímo pro předpovídání zemětřesení - ale něco v tom smyslu?

Horálek:Ale ano, říkáte to naprosto správě. Za prvé to má velký praktický význam, protože na základě těchto zkušeností můžeme dostatečně přesně odhadnout, jak asi maximální zemětřesení se v oblasti můžou vyskytnout, a to má obrovský význam pro odhad takzvaného seismického rizika té oblasti a nebojím se říct, že právě západočeská oblast má velkou naději na určení určitých predikčních faktorů, a to z toho důvodu, že veškerá zemětřesení za posledních dvacet let se vyskytla prakticky na jednom místě. Je to v pásu o délce dvanáct kilometrů. Takže na tomto malém území se můžou soustředit různá pozorování jak seismologická, tak i jiná geofyzikální, geodetická a vlastně ta oblast funguje trochu jako přírodní laboratoř. A samozřejmě cíl nás geovědců je predikce zemětřesení.

K tomu, aby mohli vědci jednou úspěšně predikovat, tedy předpovídat, budoucí západočeská zemětřesení, musí shromáždit co nejvíc informací o těch současných. A to nejen prostřednictvím přístrojů. Seismology velmi zajímají také zprávy a hlášení ze strany laické veřejnosti - od lidí, kteří v oblasti bydlí a zemětřesení na vlastní kůži prožívají.

O západočeských zemětřeseních jsme si toho už řekli spoustu. Jsou ale v Čechách i nějaké další oblasti, kde může docházet k zemětřesením? O tom stále hovoří seismolog Josef Horálek.

Západní Čechy s přilehlým Vogtlandem jsou se svými seismickými aktivitami poměrně unikátní oblastí. Projevy těchto aktivit v podobě zemětřesných rojů totiž nejsou na evropském území tak časté, jak byste si třeba mysleli.

Na závěr znovu zopakujme to, co nám Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky přímo i nepřímo potvrdil vícekrát. Západočeská zemětřesení jsou unikátním jevem, kterého se není třeba bát. Začnou-li se vám v policích třást skleničky a vy ucítíte pod nohama mírné houpání, případně uslyšíte hukot, podobný průjezdu kolony těžkotonážních vozidel, nepanikařte, dobře si všechno zapamatujte a potom sedněte k počítači. Na stránkách Geofyzikálního ústavu www.ig.cas.cz najděte makroseismický dotazník (odkaz na něj je hned na úvodní stránce, na liště vlevo), vyplňte ho a odešlete seismologům. Za každý postřeh vám budou vděčni.

Vysíláno v Planetáriu č. 46/2008, 16. - 21. listopadu.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:14).