Barvy dinosauřího peří
O tom, že někteří dinosauři měli peří se ví od devadesátých let minulého století, díky velice krásným zkamenělinám z čínských nalezišť. Novinkou je, že se u některých dinosaurů podařilo zjistit, jakou to peří mělo barvu. Paleontologové také získali významný důkaz o tom, že draví spinosauři trávili velkou část svého života ve vodě.
Uvádí se, že prvním dinosaurem u kterého vědci objevili pozůstatky peří byl sinosauropteryx, malý dravec, který před 125 miliony lety obýval provincii Liao-Ning na severozápadě Číny. Vědci ho popsali před 14 lety.
Paleontolog Martin Mazuch z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze si ale myslí, že to s prvenstvím sinosauroteryxe vůbec není jisté.
Martin Mazuch: „Když vezmeme za dinosaura třeba archeopteryxe, tak ten byl nalezen mnohem dřív. Záleží na tom, kam které zvíře zařadíme, ale u těch malých typů dinosaurů byl sinosauropteryx opravdu asi nejstarší. Teď je ještě významnější tím, že se v rámci jeho peří našly melanosomy, to znamená nositelé zabarvení. Byl to klasický dvounohý dinosaurus. Nedosahoval nějaké zvláštní velikosti; byla to drobná zvířata, do 50 – 60 centimetrů, pravděpodobně velmi pohyblivá. V současné přírodě bychom je připodobnili nejspíš k nějakým hodně rychlým běhavým ptákům typu malého dropa, bažanta nebo tinamy. Neví se, jestli byl opeřený úplně celý. Předpokládá se, že to peří bylo možná jen na části těla. Někde měl třeba i nějaké lysiny, protože peří není z celého těla prokázáno. Samozřejmě to nebylo peří, jaké známe od současných létavých ptáků, to znamená klasické letky, rejdováky, taková ta velká pera, ale spíš jakési prachové peří, nebo peří, které se vyvinulo třeba u kiwiho a připomíná spíš chlupy.“
Dalším opeřeným dinosaurem, u kterého se podařilo alespoň částečně zjistit jeho zbarvení je velmi malý, asi třicet centimetrů dlouhý anchiornis, popsaný čínskými vědci před rokem. O něm se pro změnu říká, že by to měl být nejstarší známý opeřený dinosaurus – pokud tedy opět nebudeme počítat slavného „praptáka“ archeopteryxe, který žil o pár milionů let dříve na území dnešního Německa...
Co zjistili vědci o anchiornisech?
Martin Mazuch: "Byli to rychlí běžci a často se předpokládá, že to byli hmyzožravci. Existují dokonce teorie, že křídla jim sloužila právě k nahánění toho hmyzu. Někteří lidé dokonce odvozují společný evoluční vývoj některých opeřených nebo obecně létavých forem živočichů a hmyzu, v různých etapách.“
To znamená, že peří zezačátku dinosaurům nesloužilo k létání? Proč u nich tedy vzniklo?
Martin Mazuch: „Primárně to byla izolace. Možná už ale fungovala i nějaká sekundární funkce, třeba právě v tom zbarvení, která se mohla uplatnit ve společenském životě, v namlouvání, vystavování se, vymezování teritoria a podobných etologických souvislostech, které ale neprokážeme úplně. Můžeme je v podstatě jenom odhadovat na základě srovnání třeba se současnými ptáky jako s jejich nejbližšími příbuznými.“
Dinosauři se do dnešních dnů dochovali ve formě zkamenělin, které pestrými barvami právě neoplývají. Jak se z nich vůbec dá zjistit původní zbarvení organismů nebo jejich částí – konkrétně dinosauřích per?
Podle paleontologa Martina Mazucha se toto zbarvení odhaduje na základě dochovaných buněčných součástí – takzvaných organel, kterým se říká melanosomy. To jsou jakési zásobníky melaninů, hnědých až černých pigmentů, které způsobují zabarvení kůže, vlasů – a také peří. Díky nim teď alespoň zhruba víme, jak sinosauropteryx nebo anchiornis vypadali.
Martin Mazuch: „Melanosomy se mění i morfologicky, mají různý tvar pro různé formy melaninu, to znamená barviva. Každý tip melaninu se váže na určité zbarvení. Například eumelanin se vyskytuje ve škále černá - šedá, další formy se podílejí spíše na hnědých, kaštanových nebo rezavých barvách, které se vyskytují právě i u těchto dinosaurů. Na tomto základě pak mohou vědci alespoň částečně stanovit zbarvení přinejmenším jednoho peříčka, popřípadě, pokud je najdou ve větším množství, i celkové zbarvení alespoň některé části těla. U těch našich dinosaurů se ukazuje, že ta ocasní část byla nějakým způsobem šedivě až černě pruhovaná, že tam kolísalo množství melaninu. Zároveň se tam vyskytly melaniny na hlavě; ty odpovídají spíš hnědému zabarvení. Odhaduje se proto, že by ti dinosauři mohli mít třeba nějakou rezavou korunku z peří a podobně. Druh od druhu se to asi lišilo. Protože známe jen dva hlavní typy melanosomů, tak se zbarvení popisuje buď jako černobílé plus nějaká rezavá čepička u anchiornise, popřípadě jako spíš rezavé celkové zabarvení u sinosauropteryxe - s nějakými světlejšími skvrnami, kroužky nebo pruhy přes ocasní část.“
Ze zkamenělin se někdy dají vyčíst úžasné věci! O tom, jak dávná zvířata žila, jak se chovala a k čemu jim barevné peří bylo se ovšem vždycky budeme jen dohadovat.
Martin Mazuch: "O tom se bude spekulovat pořád. Budou se hledat srovnávací živočichové, většinou zase ze skupiny ptáků. Bude se hledat podobné chování i u těch dinosaurů právě třeba na základě toho zbarvení. Zároveň se to může porovnat i s prostředím, ve kterém se našli. My vlastně porovnáváme, nakolik to zbarvení fungovalo jako maskovací, popřípadě naopak jako výstražné nebo obecně zvýrazňující.“
Narážejí vědci při svých výzkumech na zkamenělé pozůstatky opeřených dinosaurů často? A dá se podle nich usoudit, jak bylo peří mezi dinosaury rozšířeno? U těch malých si ho asi většina z nás dovede představit, ale co velcí dinosauři? Například opeřený tyrannosaurus – to je dost divoká představa.
Začátkem letošního roku se ovšem nepsalo jen o barevném dinosauřím peří. Pozornosti novinářů neunikly ani výsledky výzkumu, který měl prokázat, že draví spinosauři trávili velkou část života ve vodním prostředí. Proč je to tak zajímavé?
Hlavně proto, že právě spinosauři bývají označováni za největší známé teropody – tedy suchozemské dravé dinosaury. Žili před více než 90 miliony lety. Co říká novým informacím o spinosaurech paleontolog Martin Mazuch?
Bývaly časy, kdy si vědci mysleli, že někteří dinosauři žili část svého života ve vodě. Například ti největší z velkých – dlouhokrcí býložraví sauropodi. Dnešní paleontologové si to nemyslí. Třeba právě Martin Mazuch.
A jak je to s tou udávanou velikostí spinosaurů? Opravdu byli největšími dravci mezi dinosaury? Mezi těmi, které známe, pravděpodobně ano. Ale jak říká na závěr Martin Mazuch, stoprocentně to nikdo z vědců nepotvrdí.
O stopách barevných pigmentů v dinosauřím peří a důkazech o příchylnosti některých dinosaurů k vodě jsme si povídali s Martinem Mazuchem z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Zmizelý svět dinosaurů skrývá určitě i mnohá další překvapení, která budou vycházet najevo postupně; s tím, jak se budou zdokonalovat možnosti vědy. A protože zájem veřejnosti o dinosaury nepolevuje, každý nový objev bude mít jistě dobrou publicitu. Tak jako teď. Stačí pilně sledovat vědecké rubriky časopisů.
Vysíláno v Planetáriu č. 10/2010, 8. - 12. března.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (15:00).
