Boreč: Otvor do středu Země

Znělcový kopec vydechuje v zimě teplý vzduch. V ústí skalních puklin tu i za největších mrazů kypí život.

Znělcový vrch Boreč, který najdete nad stejnojmennou obcí v Českém středohoří, jen 4 kilometry západně od Lovosic, není sice velký, ale přitom je to jedno z nejzajímavějších přírodních zákoutí Čech. Vypráví se, že právě kolem Borče jezdívali poslové z Vyšehradu do Stadic za Přemyslem Oráčem; na jeho vrchol se však vystoupit neodvážili. Jen sama kněžna Libuše se prý nebála. Říká se, že tam hovořila s bohy. Kopce se lidé báli i v 19. století - z jeho vrcholu prý vedl bezedný otvor do samotného nitra země, dokud se ho vesničanům nepodařilo ucpat velkým balvanem. Proč tolik úcty a strachu z nevelkého kopce?
V létě vypadá docela normálně, ale stačí sem zajet v zimě, nejlépe když mrzne a všude leží sníh, a bude vám to hned jasné. Na kopci totiž narazíte na místa bez sněhu, kde kolem skalních puklin kvetou sedmikrásky a čile tu pobíhají stonožky, berušky a pavouci; máte-li štěstí, můžete uvidět i aktivní a zimou nikterak zmalátnělé mloky skvrnité. Také tu roste játrovka borečka vzácná, rostlina, známá jinak pouze ze Středomoří. Keře a stromy kolem puklin zdobí jíní a rampouchy a z některých skalních škvír přímo viditelně stoupá bílá pára - čím víc mrzne, tím je zřetelnější. Chybí tu jen dvanáct měsíčků a Maruška s košíkem jahod a pohádková iluze by byla dokonalá. Všechno je přitom jen a jen dílem přírody.
Vnitřek Borečského vrchu je protkán sítí puklin, která v létě slouží jako tepelný akumulátor. V zimě se vzduch v puklinách ohřívá, stoupá vzhůru a v jejich ústí na vrcholu Borče udržuje stálou teplotu, která za žádných okolností neklesá pod 9°C. Při úpatí kopce se do systému puklin nasává další chladný vzduch, opět se ohřívá a stoupá vzhůru, takže nad vrchem zůstává v zimě stále viset nápadný mlžný sloup. Rozdíl teploty vstupního a výstupního proudu vzduchu může být až 20 stupňů! V létě je proudění vzduchu právě opačné - pukliny na vrcholu Borče ho nasávají a kopec vydechuje při svém úpatí. K vytváření žádných "pohádkových" scenérií však při tom nedochází. I přesto je tu v létě hezky. Borečský vrch je už 54 let národní přírodní památkou a z obce Režný Újezd přes něj vede okružní naučná stezka. Ani v létě tu na dvanáct měsíčků nenarazíte, a tak si jahody kupte někde cestou.

Frederik Velinský

Literatura:
Slavík, Roderich: Borečský vrch. Lovosický dnešek, č.2/2003.
Vrba, Martin: Boreč - kouřící hora.
www.hrady.cz 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

 

Na titulní stránku. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas