Dřímající Empedoklés

U břehů Sicílie dřímá pod hladinou mohutná podmořská sopka se základnou o průměru 30 kilometrů. Tímto překvapivým objevem skončilo bádání italských vulkanologů, kteří se rozhodli vyřešit záhadu "ponorného" ostrůvku Ferdinandea.(Planetárium 28/2006)

Tento nepatrný, avšak strategicky významný ostrůvek, nacházející se v moři asi 60 kilometrů jihozápadně od sicilského města Sciacca, má za sebou neobyčejně pestrou minulost. Poprvé byla jeho existence zaznamenána v době punských válek, které proti sobě ve 3. století před Kristem svedly Řím a Kartágo. Od těch dob ostrůvek několikrát zmizel pod hladinou, aby se vždy po pár stoletích nakrátko ukázal. V roce 1831 způsobilo jeho náhlé vynoření z hloubky 200 metrů dokonce diplomatické tahanice, protože si na Ferdinandeu (přezdívanou též Nerita) činilo nárok Britské impérium stejně jako království Neapolské. Hrozící válce zabránil sám ostrůvek tím, že se během několika měsíců opět ponořil pod hladinu Středozemního moře. Zatím naposledy se objevil v roce 1833.
Vulkanologové se domnívali, že Ferdinandea je vrcholkem malé podmořské sopky, jakých se v těchto místech nachází víc a rozhodli se zdejší dno důkladně prozkoumat. S překvapením však zjistili, že všechny zdejší vrcholky, považované za samostatné vulkány, jsou ve skutečnosti součástí jediné vulkanické struktury. Tato největší italská podmořská sopka dosahuje výšky 400 metrů nad mořským dnem a má několik fumarol, kterými se derou ze zemského nitra na povrch pára a plyny. Podle vulkanologů však nehrozí, že by v nejbližší době mohlo dojít k nějaké významnější erupci. Dřímající sopku pojmenovali Empedoklés, podle řeckého filozofa, který žil na Sicílii asi v 5. století před Kristem. Tento filozof soudil, že vše ve světě vzniká míšením a rozlučováním živlů, z nichž hlavní jsou voda, vzduch, země a oheň. Podle jedné z legend ukončil svůj život skokem do jícnu sicilské Etny.
A co ostrůvek Ferdinandea? Od jeho posledního vynoření uběhly 173 roky. Ať už se znovu objeví za rok nebo třeba za dvě století, chřestit zbraněmi se už kvůli němu nebude. Snad.

Frederik Velinský

Prameny:
Zpráva ČTK z 22.6.2006.
Ottův slovník naučný. Devátý díl. Fotoreprint původního vydání z roku 1895, Praha - Litomyšl - Polička, 1998.
Slovník antické kultury. Praha 1974. 

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas